Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Vysoké ceny dětských sportovních kroužků drtí rodiče napříč republikou.
Plavání, atletika, lední hokej nebo třeba volejbal. Ceny za sportovní kroužky pro děti v důsledku inflace a podražujících energií trhají rekordy. V některých regionech jsou podle zkušeností rodičů volnočasové aktivity dětí i dvakrát dražší než v minulém školním roce.
„U nás to dělá celkem dvacet tisíc navíc. Syn chodí na fotbal, tenis a plavání. Dcera navštěvuje sportovní tanec, tenis a gymnastiku. Nejvíce podražily vnitřní sporty. Plavání je za dvojnásobek, celkem za šest tisíc. Gymnastika teď vyjde na čtyři tisíce místo dvou tisíc, které jsem platila loni,“ říká Jana Štěpánková z Brna. Chvíli prý uvažovala nad tím, že kroužky omezí. Děti do nich ale chodily rády a výslovně si v nich přály pokračovat. „S manželem jsme se tedy domluvili, že zkusíme ušetřit jinde. Pravděpodobně vynecháme zimní dovolenou. Jeden rok se bez ní obejdeme,“ říká Štěpánková.
Podobně je na tom Jindřiška Slabá z Příbramska. „Letos jsme zatím za dceřiny kroužky zaplatili patnáct tisíc. Nejvíce podražil kurz pro mažoretky, loni jsme platili 1800 korun, tentokrát už bezmála čtyři tisíce. U syna nás překvapilo zdražení fotbalu. Nehraje se uvnitř, ale i tak je z tisícovky rázem 1500 korun. Nicméně klub to zdůvodnil tím, že výrazně podražily pohonné hmoty, a navyšují se tedy náklady za dojíždění na jiná hřiště,“ říká.
Chvilku prý uvažovala o tom, že některé sportovní kroužky omezí, reálně se však nakonec rodina zachovala opačně. „Dcera si vyhlédla ještě balet, to je pět tisíc korun. Takže neubíráme, ale naopak přidáváme. Manželovi jsem proto zrušila auto, kupujeme taky levnější potraviny,“ sdělila Slabá.
Se zdražováním sportovních aktivit se potýkají rodiny napříč Českem. Nejčastějším důvodem je růst cen plynu a elektřiny, které se promítají do dražšího provozu hal a tělocvičen. Do cen ale promlouvají také vyšší ceny pohonných hmot a sportovního vybavení, včetně oblečení. Výrazně podražila například výbava hokejistů, připlatí si ale rovněž hráči nejpopulárnějšího sportu v Česku, fotbalu. Podle průzkumu společnosti MultiSport fotbal hraje celkem 28 procent dětí, které aktivně dělají nějaký sport. Výbava, jako jsou dresy či kvalitní kopačky, u dětí i dospělých podražila v řádu stokorun, samotné fotbalové tréninky i o tisícovku.
Nejde přitom o první výrazné zdražování v poslední době. Podle Miroslava Jansty, předsedy České unie sportu, musely sportovní kluby zdražovat i loni, a to v důsledku pandemie covidu-19. Tehdy kluby zvyšovaly ceny asi o deset až patnáct procent, letos je však situace o poznání dramatičtější. „Od zástupců klubů jsme dostávali informace, že dosavadní úhrady by na úhradu energií nestačily. Proto se musely výrazněji zdražovat i tréninky a příprava dětí. Některé kluby nevěděly, zda vůbec budou v činnosti pokračovat,“ uvedl již dříve Jansta. Ten žádal, aby se do věci vložil stát.
Argumentuje tím, že sport dětí je nejlepší zdravotní prevencí do budoucna a pravidelný pohyb vede k následnému snižování nákladů na zdravotnictví. Podle Světové obezitologické federace bude v České republice do roku 2030 trpět obezitou přes devatenáct procent dětí od pěti do devíti let. Obezita s sebou nese další zdravotní rizika, například cukrovku, infarkt nebo rozvoj depresí.
Dříve mělo podporu sportu dětí v gesci ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Od srpna 2019 však přešla pod Národní sportovní agenturu. A ta se snaží dětským sportovním klubům pomáhat již od března, kdy začaly růst ceny energií v důsledku ozbrojeného konfliktu na Ukrajině. „Jsme každý den v kontaktu se sportovními kluby a plně si uvědomujeme, jak zdražování komplikuje fungování zejména těch menších dětských sportovních klubů. Není to pouze o několikanásobném zdražení energií sportovištím, ale kvůli drahému benzinu se klubům navyšují například náklady na dopravu na utkání nebo dopravu rozhodčích. Proto jsme byli na celou situaci připraveni a ihned jsme podnikli nezbytné procesní kroky nutné k zahájení vyplácení dotací,“ sdělil předseda agentury Filip Neusser, když vyhlašoval dotační výzvu Můj klub 2022. Určeno na ni bylo 1,5 miliardy korun s tím, že další finanční podpora měla následovat v rámci jiných dotačních výzev či dodatečných kol výzvy.
Agentura byla následně úspěšná i v jednání s ministerstvem financí, které instituci přikleplo navýšení rozpočtu o půl miliardy korun. „Chtěla bych poděkovat ministrovi financí za schválení našeho návrhu. Sport je v největší existenční krizi za posledních třicet let a navýšení rozpočtu pomůže jak sportovištím, tak organizátorům sportovních akcí a dětským sportovním klubům před jejich zánikem,“ sdělila k tomu Markéta Kabourková, první místopředsedkyně sportovní agentury. Na základě úspěchu vyjednávání agentura ještě na konci července vyhlásila dotační výzvu Provoz a údržba 2022. Jejím cílem je právě podpora sportovišť potýkajících se s vyššími provozními náklady. Celkem zde agentura rozdělí 385 milionů korun.
Ani taková podpora však nestačí k tomu, aby sportovní kluby a sportoviště alespoň zčásti zvýšené náklady nepromítly i do konečných cen pro své klienty. Podle ankety Hrotu sportoviště, kde se dosud sportování nezdražilo, o navýšení ceny uvažují od ledna 2023. Provozovatelé do poslední chvíle čekají, zda a nakolik se do cen energií promítnou kroky české vlády nebo Evropské komise.
Zčásti může rodičům se zvýšenými náklady pomoci speciální vládní dávka – jednorázový příspěvek na dítě. Ten ve výši pět tisíc korun připadá na každé nezletilé dítě rodiny s celkovým ročním příjmem do milionu korun hrubého (tedy asi 83 tisíc korun měsíčně). Nezáleží na tom, zda jsou rodiče zaměstnáni, na mateřské, či rodičovské. Ti, kteří v červnu nebo v červenci pobírali jinou dávku na dítě, dostali v srpnu peníze automaticky.
Ty rodiny, které přídavky nepobíraly, o příspěvek mohou požádat přes elektronický formulář na webu ministerstva práce a sociálních věcí, a to až do konce letošního roku. Podle návrhu dávky na ni má nárok asi 1,1 milionu domácností a státní rozpočet vyjde asi na 7,8 miliardy korun. Vláda příspěvkem nereagovala pouze na dražší energie, ale rovněž na inflaci, která se výrazně podepsala i na vyšších cenách za pomůcky do školy.
V případě, že tato dávka nestačí, úřady práce informovaly o další možnosti financování dětských kroužků. Sociálně slabé rodiny mohou požádat rovněž o mimořádnou okamžitou pomoc v hmotné nouzi. „Dávku je možné poskytnout i tehdy, když klient nemá dostatek peněz na zaplacení odůvodněných nákladů spojených se vzděláváním nebo zájmovou činností nezaopatřených dětí,“ sdělila Kateřina Beránková, mluvčí Úřadu práce ČR.
Svým obyvatelům se snaží pomáhat i obce. Například Znojmo přispívá na kroužek dětí až 1600 korun, pražské městské části v řádu stokorun, jiná města navýšila rozpočty zřizovaných domovů dětí a mládeže, tamní volnočasové aktivity pro děti se tak klientům zdražit nemusely. Příspěvek na sport dětí rovněž poskytují i některé zdravotní pojišťovny, například Vojenská zdravotní pojišťovna do výše 500 korun ročně.
