Kdo má lepší ekonomické poradce? Pavel sází na esa z byznysu, Babiš na odboráře
V oblasti ekonomie má větší zkušenosti Andrej Babiš. Naopak Petr Pavel se může chlubit mnohem prestižnějšími jmény v řadách ekonomických poradců
Miloš Zeman bezskrupulózně stojí za Andrejem Babišem a podporuje jeho cestu na Hrad. Na něm by podle něj měl zasednout odborník na témata, která takříkajíc pálí veřejnost. Že by veřejnost nejvíce pálila témata jako jak nepřátelsky převzít firmu či na ni alespoň „zakleknout“? | foto Profimedia.cz
Dny současného prezidenta na Hradě se rychle krátí a jednou z věcí, které chce Miloš Zeman ještě v úřadu stihnout, je poslední „službička“ Andreji Babišovi.
Proč by byl lepším prezidentem člověk, kterého před lety sám nazval totálně nedůvěryhodným, Zeman naposledy nepřímo naznačil minulý týden. „Podle mého názoru prezident potřebuje být odborníkem na témata, která takříkajíc pálí veřejnost, to jsou socioekonomická témata,“ prohlásil Zeman v narážce na vojenské vzdělání i praxi Babišova protivníka Petra Pavla.
Pomineme-li fakt, že i vystudovaný ekonom Andrej Babiš během své politické kariéry mnohokrát ukázal pořádné mezery v ekonomické erudici a jeho empatie se limitně blíží nule, je tento Zemanův argument diskutabilní ještě z jednoho důvodu. Nejen ve vysoké politické funkci platí, že není nezbytně nutné být vždy odborníkem na všechno. Důležitější je umět najít lidi, kteří tam, kde chybějí znalosti či zkušenosti, kvalitně a fundovaně poradí, a obklopit se jimi.
Student záškolák
Co se vzdělání a zkušeností týče, je na tom Andrej Babiš lépe. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Bratislavě a tři roky působil jako ministr financí. Naproti tomu Pavlovo vzdělání a profesní život se omezovaly pouze na vojenská témata.
Ani Andrej Babiš ale není žádná „socioekonomická hvězda“. Ostatně, sám ve svém oficiálním životopisu vzdělání, kterého bylo možné v minulém režimu dosáhnout na bratislavské univerzitě, nehodnotí zrovna pochvalně. „Na VŠE, o které se říkalo, že ji dokončí každý, koho neporazí tramvaj, jsem se relativně nudil,“ píše v curriculu na webu hnutí ANO. Proto prý mnoho času trávil prací v organizaci AIESEC a na zahraničních brigádách – a přesto univerzitní studium dokončil s červeným diplomem.
Podle Zemana jsou Babišovou velkou výhodou zkušenosti z byznysu. To je ale ve vztahu k prezidentské funkci minimálně sporné. S nadsázkou řečeno, za socialismu se naučil, jak kšeftovat s fosfáty; v kapitalismu pak proslul především predátorským instinktem, díky němuž dokázal, v drtivé většině formou akvizic, postavit holding o více než dvou stovkách firem.
O Babišovi se traduje, že prý umí z hlavy, během pár vteřin, z výsledovky a rozvahy ocenit hodnotu firmy a odhadnout, kde se dají osekat náklady (včetně těch personálních). Že by ale díky tomu lépe rozuměl obyčejným lidem a mohl tyto zkušenosti využít jako prezident ve prospěch širokých mas? To je úsměvná představa.
Podobně je tomu s jeho politickou praxí. Jako šéf státní kasy se Babiš proslavil především šetřivostí (a to i na úkor státních zaměstnanců a penzistů) či snahou došlápnout si na daňové poplatníky a vyždímat z nich co nejvíce peněz. V roli premiéra pak sice přehodil výhybku a z nové pozice populisty rozhazoval pod heslem „lidé si to zaslouží“ plnými hrstmi, opět se ale nabízí otázka, zda je uplácení voličů znakem socioekonomické kompetence. A odpověď zase zní – spíš ne.
Byznys versus odbory
Z hlediska vzdělání a kariérních zkušeností vede přes všechny výhrady Andrej Babiš. Při pohledu na jména ekonomických expertů, kteří oběma kandidátům radili či budou radit, je to ale naopak.
Babiš po ohlášení prezidentské kandidatury žádný nový tým poradců nesestavoval a není k nalezení ani na oficiálním webu hnutí ANO. Pokud tedy za poradce nebereme stínové ministry, například Alenu Schillerovou, vystudovanou právničku, která se během svého působení v čele ministerstva financí postarala o rozvrácení státního rozpočtu na mnoho let dopředu.
Zajímavá jsou ale jména ekonomických rádců z doby Babišova premiérování. Ačkoli jako podnikatel proslul „ždímáním“ zaměstnanců v mnoha firmách z holdingu, poradci pro oblast ekonomiky pocházejí z řad odborářů. Martin Fassmann i Jaroslav Ungerman působí v ČMKOS a v minulosti radili špičkám sociálních demokratů. V ekonomické obci ale jejich renomé není velké – umějí poradit především v tom, jak by stát měl víc utrácet a zvyšovat daně.
V seznamu poradců Petra Pavla figurují ekonomové úplně jiného kalibru. Najdeme mezi nimi například Vladimíra Bezděka, který v minulosti šéfoval dvěma komisím pro penzijní reformu a poté působil jako šéf pojišťovny Generali nebo Pojišťovny ČSOB.
Pokud bude Petr Pavel potřebovat poradit s měnovou politikou, může se obrátit na bývalého guvernéra ČNB Zdeňka Tůmu, který působil také jako hlavní ekonom Patria Finance nebo partner poradenské firmy KPMG. Pro oblast makroekonomie pak může využít služeb Davida Vávry, který má zkušenosti například z Mezinárodního měnového fondu.
Pestrý životopis s mnoha prestižními pozicemi má i dnešní hlavní ekonom poradců z Deloittu David Marek, který kromě toho pracoval také pro ČNB, Českou spořitelnu nebo společnost Patria Finance. Opomenout nelze ani viceprezidentku Svazu průmyslu a dopravy Milenu Jabůrkovou, která může nabídnout erudici získanou prací pro Svaz měst a obcí nebo ministerstvo sociálních věcí.
Zda může lépe pochopit, co pálí běžné lidi, byznysový dravec a populista, který si nerad nechává radit a o všem nejraději rozhoduje sám, nebo bývalý voják ochotný naslouchat špičkám v nejrůznějších oblastech ekonomie, nechť posoudí čtenář sám.
