Volbu nového guvernéra ČNB doprovázela exploze negativních reakcí od odborníků, a především měnových laiků a kurz koruny se prudce propadl. Jmenování tří nových radních, kteří jsou ve skutečnosti pro směřování politiky ČNB důležitější než jeden guvernér, naopak vyvolalo vesměs smířlivé komentáře a koruna nejprve prudce posílila a brzy se vrátila na své, jako by se nic nestalo.

Trochu vzruchu do debaty vnesl jen fakt, že v bankovní radě jsou poprvé v naší historii dvě ženy, z toho jedna rovnou viceguvernérka. Pokud však někdo věří bludu, že ženský element v bankovní radě povede k trpělivějšímu hledání konsenzu a smířlivějším přístupům, bude nepochybně zklamán. Obě dámy jsou velmi jasných postojů a dostatečně asertivní.

Pokus o vyvážení

Viceguvernérkou bude od července Eva Zamrazilová, kterou Miloš Zeman vyhodil z kola ven, když obměňoval bankovní radu v roce 2014. Nyní si tedy s povýšením může odkroutit druhý mandát v pozici, která je pro makroekonoma něčím jako příslušnost k Ústavnímu soudu pro právníka. Miloš Zeman svým rozhodnutím v tomto případě dal trochu pohlavek Andreji Babišovi, jenž Zamrazilovou nesnáší za to, jak z pozice předsedkyně Národní rozpočtové rady tepala hospodaření minulé vlády. A vládu opravdu nešetřila. Možná je to Zemanův pokus o hledání rovnováhy, když už guvernérem udělal „Babišova“ Michla.

Eva Zamrazilová byla členkou bankovní rady v bouřlivých letech 2008 až 2014. Do funkce nastoupila z pozice analytičky v Komerční bance, kde pracovala už od roku 1994. K nekonvenčním nástrojům měnové politiky byla hodně skeptická, a když se v listopadu 2013 rozhodovalo o měnových intervencích, které měly zabránit pádu české ekonomiky do deflace, připojila se k menšině, která s tímto krokem nesouhlasila.

Zda bude nyní nakloněna myšlence širšího použití devizových intervencí druhým směrem, tedy k potlačení inflace, což by mohlo zčásti nahradit růst úrokových sazeb, je tak otázkou. ­Každopádně hned po jmenování neváhala fakticky oponovat prezidentu Zemanovi i svému nadcházejícímu nadřízenému, když prohlásila, že dosavadní postup bankovní rady při zvyšování úrokových sazeb byl správný.

Rozumí podnikatelům

Karina Kubelková, druhá žena v bankovní radě, je mediálně prakticky neznámou ekonomkou. To ale neznamená, že by seděla někde v koutě. Seznam jejích aktivit je rozsáhlý a úctyhodný. Kromě pozice analytičky Hospodářské komory, kde patřila mezi nejbližší spolupracovníky prezidenta Vladimíra Dlouhého, je členkou Výboru pro rozpočtové prognózy při Národní rozpočtové radě, členkou týmu ekonomických poradců vlády, akreditační komise České asociace MBA, vědeckého grémia České bankovní asociace a učí na VŠE. Pozornost nepochybně vyvolává i to, že spolupracovala s Kanceláří prezidenta republiky.

Od ní se očekává, že bude tím, kdo nasadí holubičí tón – vzhledem ke své dosavadní zkušenosti s podnikateli v Hospodářské komoře. Kubelková však dobře ví, že úrokové sazby jsou přes svou nebývalou úroveň v žebříčku starostí podnikatelské veřejnosti stále velmi nízko a že ji více trápí ceny energií a surovin a nedostatek pracovní síly a výše mezd.

Zkušený akademik

Zkušeným centrálním bankéřem je profesor Jan Frait, který byl členem bankovní rady v letech 2000 až 2006. Tehdy byl docela málo viditelný a v další rotaci ho spolu s Michaelou Erbenovou nahradili výraznější Mojmír Hampl a Vladimír Tomšík. Když tehdy nastupoval do bankovní rady, byl v necelých 35 letech ještě velmi mladý.

Frait působí hodně akademicky a většinu života se zabýval výzkumem. Před těmi dvaceti lety byl považován za holubici, nicméně nyní přichází do rady se zkušeností s řízením stability bankovního sektoru a dobře ví, jak nebezpečná je bublina na trhu nemovitostí, vzniklá dlouhým obdobím záporných úrokových sazeb.

Kam se nakonec při řešení inflace nakloní většina bankovní rady, je proto nyní nejisté a ukáže se to až během podzimu. Nově jmenovaní členové kaž­dopádně žádný velký neklid a obavy z lidové tvořivosti nevyvolávají.