První čtvrtletí letošního roku se do učebnic historie hospodářské politiky Česka zapíše jako dosud nejhorší kvartál. Státní rozpočet se v prvních třech měsících roku propadl do deficitu 166,2 miliardy korun a překonal tak i dosavadní rekord z „covidového“ roku 2021 – minus 125,2 miliardy korun.

„Hospodaření státu se v prvním čtvrtletí roku nevyvíjelo příznivě, a to zejména kvůli více než sto miliardám výdajů navíc na sociální dávky, pomoc lidem s energiemi, splátky úroků ze starých dluhů, ale také kvůli vyšší investiční aktivitě státu,“ komentoval dnes výsledky hospodaření eráru ministr financí Zbyněk Stanjura. 

Šéf státní kasy zároveň tvrdí, že hlavně v druhé půlce roku očekává výrazně lepší hospodaření. „Mou prioritou zůstává dodržení rozpočtového schodku 295 miliard korun. Rozhodující samozřejmě budou ceny energií a související výnosy z windfall tax a odvodů z nadměrných tržeb z prodeje elektřiny,“ naznačil Stanjura, co bude klíčové pro dodržení plánovaného celoroční deficitu eráru.

Jak si v prvním čtvrtletí vedly obě strany rozpočtu? Rozpočtové příjmy za první čtvrtletí činily 402,5 miliardy korun, meziročně vzrostly o třináct procent. Zatím mezi nimi není inkaso daně z neočekávaných zisků, stát už ale vybral 8,17 miliardy korun na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny.

K příjmům státního rozpočtu nejvíce přispěl výběr povinného pojistného, na kterém stát vybral 163,6 miliardy korun, o 10,5 procenta více než loni. Inkaso daně z přidané hodnoty do státního rozpočtu dosáhlo 79,2 miliardy korun, meziročně o 9,7 procenta více. Z daně z příjmu fyzických osob šlo do rozpočtu 36,2 miliardy, o 23,5 procenta více než loni. 

Mnohem horší obrázek ale ukazuje výdajová strana rozpočtu. Ta se meziročně zvýšila dokonce téměř o 37 procent na 568,7 miliardy. Hlavní příčinou jsou podle ministerstva růst sociálních dávek (především penzí) a mimořádné výdaje na opatření k řešení energetické krize.

Výdaje na sociální dávky meziročně vzrostly o 18,7 procenta na 218,9 miliardy korun. Na důchody šlo 171,6 miliardy z této částky. Transfery podnikatelům kvůli kompenzacím vysokých cen elektřiny se meziročně zvýšily o 232 procent na 44,2 miliardy korun. Za obsluhu státního dluhu stát vydal 16,4 miliardy korun, dvojnásobek proti loňsku.