Vzdělání vlastních dětí i národa, potřeba páchat dobro a ambice zanechat po sobě i něco jiného než jen fungující firmy. To všechno jsou motivace, které vedou české miliardáře k tomu, aby vložili desítky či stovky milionů do základního vzdělávání. Posledním takovým počinem je základní škola VIA Beroun, jejímž zřizovatelem je Nadace Tipsport. Stojí za ní nenápadní berounští patrioti, kteří dokázali udělat ze sázení výkonný stroj na peníze. Podobně jako jejich kolegové, kteří se vrhli do školství, nechápou většinou školu jako výdělečný podnik (i když i tím mohou školy být), ale i tak chtějí, aby se časem staly jejich „ústavy“ soběstačnými a vykazovaly alespoň provozní nulu.

Kromě počáteční investice do stavby budov a zázemí - a ta nebývá malá - vidí často svoji společenskou odpovědnost v tom, že části studentů udělují sociální stipendia, aby v jejich prestižních zařízeních mohly studovat i děti rodičů, kteří by si školné nemohli dovolit.

Průkopník v Babicích

Průkopníkem v soukromých školách s donátorským podtextem je bezesporu nejbohatší Čech Petr Kellner. Ten založil spolu se svou ženou Renátou, která se škole věnuje, osmileté gymnázium Open Gate už v roce 2005. V Babicích u Prahy postavil zhruba za 250 milionů korun školní areál vybavený bazénem, knihovnou nebo sportovním stadionem s myšlenkou, že v něm budou studovat spolu v jedné třídě nadané děti s těmi z dětských domovů a znevýhodněných rodin z celé republiky, kterým bude nadace poskytovat stipendia. Součástí areálu je i kolej, kde tyto děti přes týden bydlí. Školné se pro „přespolní“ pohybuje kolem 470 tisíc korun ročně, domácí platí 256 tisíc.

Nadace deklaruje, že nějakou formu stipendia pobírá třetina studentů. Od založení školy už bylo takových žáků kolem 350. V roce 2010 Kellnerovi přidali ke gymnáziu i základní školu, na té ale stipendia nehradí. Školné tam činí 195 tisíc korun za rok. Mimochodem, koncepci této základní školy vytvořil a jejím ředitelem byl dlouhá léta Jiří Luka, který nyní buduje berounskou základku pro Tipsport.

Open Gate označují Kellnerovi za svoji donátorskou aktivitu a patrně právem. I po 15 letech její provoz dotují, i když provozní „ztráty“ postupně snižují. Nadace uvádí, že na projekt Open Gate již Kellnerovi vynaložili téměř 850 milionů korun z celkové částky 1,2 miliardy, kterou věnovali na rozvoj českého vzdělávání. Kellnerovi nemají ambici pouze piplat svou prestižní školu a vybavit některé její studenty i žáky z jiných středních škol stipendii na nejlepších světových univerzitách. Část jejich aktivit směřuje na pomoc většinovému školství prostřednictvím projektu Pomáháme školám k úspěchu, ve kterém se zaměřují na vzdělávání pedagogů.

Splnil jsem si školní sen

„Už jako student gymnázia jsem snil o škole, která bude učit studenty smysluplné věci takovým způsobem, že se je doopravdy naučí,“ říká Martin Roman, kterého si mnozí vybaví ještě jako ředitele ČEZ. Když vydělal peníze na zhmotnění svého snu, spojil se s již zavedenou institucí PORG, se kterou bylo v minulosti spjaté jméno Ondřeje Šteffl a, jenž dnes provozuje vlastní síť SCIO škol, nebo jejího bývalého ředitele Václava Klause mladšího, dnes politika. Romanova celková investice do PORG činila podle jeho slov sto milionů korun.

První reálné obnovené gymnázium přijalo své první studenty 1. září 1990 jako první nestátní škola po roce 1948. Dnes PORG provozuje školská zařízení ve třech kampusech: v Praze-Libni (PORG Libeň), v Praze-Krči (Nový PORG) a v Ostravě (PORG Ostrava). V každém zařízení je osmileté gymnázium, v Krči a Ostravě základní školy a v Ostravě i mateřská škola a mezinárodní základní škola. Školné se liší podle jednotlivých kampusů. V Libni je 67 tisíc, v Ostravě 112 tisíc a na Novém PORG 147 tisíc korun. Sociální stipendium má na PORG zhruba 200 studentů. „Je pro nás klíčové, aby byla škola dostupná šikovným dětem bez ohledu na jejich finanční zázemí,“ podotýká Martin Roman.

Vlastní škola mu ale nestačila. Rozhodl se zdokonalit v tom, jak se má vzdělávat, a vystudoval efektivitu vzdělávání v magisterském programu Institute of Education UCL v Londýně. Dnes se ke školství a jiným přístupům, než jsou u nás obvyklé, docela rád vyjadřuje v médiích. A na své české studenty je evidentně pyšný. „Nedávno jste psali, že většina českých studentů na nejlepší škole světa, na Oxfordu, je z PORG. Tak to můžete klidně zopakovat,“ usmívá se. I on se ale věnuje většinovému vzdělávání a zhruba 55 milionů korun vložil do projektu Čtení pomáhá, který má děti přivést ke knihám.

Začalo to školkou

Ten klidnější z bratrů Janečkových, kteří kdysi zakládali společnost RSJ, Tomáš, se dnes věnuje místo finančních derivátů dětem. Jeho cesta ke vzdělávání začala celkem nevinně bez filantropických pohnutek - u vlastního potomka, pro kterého nemohli s manželkou sehnat státní školku. A když v okruhu svých přátel zjistili, že nejsou jediní, kdo má tento problém, během pár měsíců byla soukromá školka na světě. Otevírali v roce 2008, během dvou let převzali zavedenou základní školu a gymnázium.

Dnes manželé Janečkovi provozují skupinu Montessori škol Duhovka Group, ze které je unikátní příklad alternativního vzdělávání od jeslí až po gymnázium. Školné se různí podle toho, který stupeň vzdělávání žák navštěvuje. Nejvíce, okolo 28 tisíc korun měsíčně, zaplatíte za jesle a školku, základní škola a gymnázium jsou zhruba o deset tisíc měsíčně levnější. Přesto se do Duhovky hlásí významně víc dětí, než může přijmout. Na její vybudování použil Tomáš Janeček peníze, které vydělal odprodejem podílu v RSJ.

Do Duhovky prý Janeček investoval zhruba 300 milionů korun a počítá s tím, že se mu nikdy nevrátí, takže je to „svého druhu filantropie“. Nyní už je ale na nule. „Jsem zastáncem toho, aby i škola byla provozně soběstačná. Nepovažuji za zdravé, když je velký projekt, který živí více než sto lidí, závislý na svých zakladatelích. Přesto naše cesta k provozní soběstačnosti trvala déle než deset let. Jakýkoli další rozvoj ovšem jen ze školného nezaplatíme,“ podotýká Janeček. V současné době má sociální stipendium více než deset procent dětí. Stipendia jsou typicky určená pro rodiny, které by si jinak tuto školu nemohly dovolit. I Tomáš Janeček si uvědomuje, že do Duhovky chodí jen zlomek dětí, proto podporuje také projekty, které směřují k systémové změně v českém školství.

Chyběla tu angličtina

Ivo Valenta se dostal k myšlence na vlastní školu také přes své děti. A je druhým „sázkařem“ se školou. Majitel Synotu, exsenátor a mediální podnikatel pomyslel na vybudování školy ve chvíli, kdy pro své děti hledal vhodnou mateřskou a základní školu. V té době už znaly základy anglického jazyka a on chtěl, aby na ně mohly plynule navázat. Navíc měl kolem sebe řadu dalších rodin, které se také pídily po dvojjazyčném vzdělávání. Žádnou takovou školu ovšem na Zlínsku nenašel. Založil proto svoji, kde jsou v hodinách dva učitelé - český a anglický rodilý mluvčí. Dnes má i školku a na základní školu navazuje střední škola s maturitními obory ekonomika a podnikání a informační technologie.

Valentova investice do projektu Academic School se pohybuje v řádu desítek milionů. Školné je několik tisíc korun měsíčně, na střední škole kolem 12 tisíc za rok. Stipendia uděluje jen na střední škole, ale nejde o stipendia sociální. „Usilujeme o to, aby byli studenti k získání stipendií motivováni a nepovažovali je za automatickou záležitost. Proto jsme se rozhodli pro stipendia za prospěch, reprezentaci školy v různých oblastech či jiné mimořádné pozitivní výkony,“ vysvětluje Valenta. Jako podnikatel by byl rád, kdyby byl jeho projekt minimálně soběstačný, nejlépe výdělečný, ale o tom se prý ve vzdělávání většinou nedá mluvit.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.