Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Že kouření škodí zdraví a leze do peněz, nejspíš víte. Tabákový průmysl a kouření ale ničí i přírodu
Vykouřit jednu cigaretu trvá pár minut. Odhozený nedopalek se v přírodě rozkládá až patnáct let. Celosvětově kouří 1,1 miliardy lidí, to při necelé krabičce vykouřené denně znamená až 136 tisíc oharků každou vteřinu. V součtu tak nedopalky tvoří kolem čtyřiceti procent odpadu z ulic a pláží.
Nejde jen o objem, vajgly obsahují mnoho toxických látek, které znečišťují životní prostředí. Jediný drobný nedopalek podle Světové zdravotnické organizace obsahuje až sedm tisíc toxických chemikálií a znečistí až 500 litrů vody. Často jsou také „nechtěnou potravou“ divokých zvířat – látky z oharků byly nalezeny v těle sedmdesáti procent mořských ptáků a třiceti procent mořských želv.
Skončit s kouřením pro „životní prostředí“ tak může být podle Světové zdravotnické organizace dalším pádným důvodem. Dorazil tento trend už i do Česka? „Nejvíce kuřáků se rozhoduje přestat ze tří důvodů – zdraví, finance nebo rodina. Aby kuřák poptával léčbu výhradně kvůli ekologii, je výjimečné. Rozdíly ve vnímání dopadů kouření ale můžeme sledovat mezi generacemi,“ říká adiktolog Adam Kulhánek z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Nepříznivé k životnímu prostředí je i samotné pěstování tabáku. Přispívá totiž k odlesňování, a to především v rozvojových zemích, kde se pěstuje devadesát procent celosvětové produkce tabáku. Rostliny tabáku jsou navíc náchylné k napadení nejrůznějšími škůdci a plísněmi, proto pěstitelé často používají chemické ošetření včetně pesticidů a látek, které jsou v západním světě zakázané, což dále kontaminuje půdu a ničí životní prostředí.
Tabák vstřebává z půdy více dusíku, fosforu a draslíku než jiné plodiny, čímž půdu vyčerpává. Celkově se tabák pěstuje zhruba na 5,3 milionu hektarů půdy. Většina tabáku se pěstuje v zemích s nízkými a středními příjmy, kde lidé často trpí nedostatkem potravy i vody. Cenné zdroje obživy ale v daných místech okupuje tabákový průmysl.
„Uhlíková stopa tabákového průmyslu způsobená výrobou, zpracováním a přepravou tabáku se rovná pětině CO2, který ročně vyprodukuje komerční letecký průmysl, což dále přispívá ke globálnímu oteplování,“ stojí ve zprávě Světové zdravotnické organizace.
V součtu tak kouření není problém jednotlivců a jejich zdraví, ale celé planety, protože významně přispívá k sociálním nerovnostem, ke znečišťování životního prostředí i globálnímu oteplování. ×
Autorka je stálou spolupracovnicí redakce, působí na Univerzitě Karlově
