Sněmovna slovy ministra průmyslu Karla Havlíčka při schvalování novely zákona o podporovaných zdrojích energie zazmatkovala a schválila mimořádně bizarní kombinaci pozměňovacích návrhů. To by dopadlo nejen na někdejší spekulanty do příliš štědře nastavené podpory, jak bylo původně zamýšleno, ale zlikvidovalo by to i mnoho poctivých investorů do fotovoltaiky. 

„Je třeba objektivně říct, že Poslanecká sněmovna, když to řeknu s nadsázkou, velmi zazmatkovala ve schvalování tohoto zákona. A z mého úhlu pohledu zcela nepochopitelně odsouhlasila finální závěr, který nedělá tlustou čáru za podporou obnovitelných zdrojů, ale do značné míry by likvidoval i ty, kteří docela férově investovali v době následující,“ prohlásil ve středu před senátory Havlíček. 

Sněmovní paskvil senátoři nakonec skutečně opravili, když navýšili takzvané vnitřní výnosové procento pro obnovitelné zdroje do intervalu mezi 8,4 a 10,6 procenta. Tím podle Svazu moderní energetiky odvrátili vlnu bankrotů, která by nutně dopadla i na financující banky. Původní poslanecká verze navrhovala limit ziskovosti u solárů na 6,4 procenta. Povolenou ziskovost pro jednotlivé typy zdrojů následně určí až vláda ve stanoveném rozmezí. Na solárníky zároveň dopadne i desetiprocentní daň, kterou schválila už Sněmovna.

Senátoři také posvětili aukce subvencí pro fotovoltaické elektrárny, po kterých branže dlouho volala. Fungují už v mnoha zemích a vedly k podstatnému snížení nákladů na podporu obnovitelných zdrojů. „Solární aukce jsou nástroj, který může levně a efektivně zajistit splnění českého závazku ve snižování emisí, a to výstavbou fotovoltaických elektráren. Právě princip soutěže je výhodný pro spotřebitele, neboť se na trh dostanou jen projekty, které nabízejí levnou energii,“ reagoval programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

Vláda původně byla proti zahrnutí fotovoltaik do aukčního mechanismu. Jak však upozornil Havlíček, to že budou zmíněny v zákoně, neznamená, že je stát musí vypsat. Nakonec tedy k aukcím vyjádřil neutrální stanovisko.

Senát naopak odmítl návrh senátorky Hany Žákové, aby vyšší podporu pro fotovoltaické elektrárny získali i investoři, kteří dokončili své projekty v roce 2010, připojeni k distribuční soustavě však byli až v lednu či únoru dalšího roku. Kvůli zpoždění tak dosáhli jen na poloviční podporu.

Do novely senátoři vložili také implementaci evropské směrnice o obnovitelných zdrojích RED II. Ta zavádí vyšší míru obnovitelné energie především v dopravě, například v podobě biometanu či elektromobility. V tom má Česká republika značné zpoždění, na evropské úrovni už dávno vzniká nová verze směrnice RED III a podle Havlíčka by ignorování RED II mělo za následek řízení pro porušení smluv a sankce vůči Česku.

Implementaci RED II odmítla už Sněmovna kvůli návrhu poslance Pavla Pustějovského, který zvyšoval podíl biosložky povinně přimíchávané do paliv. V tom mnozí zákonodárci viděli snahu o podporu podnikání holdingu Agrofert ze svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše, který biopaliva první generace vyrábí. Verze, jež prošla Senátem, navýšení biolihu z 4,1 na 8,8 procenta nakonec neobsahuje. Senátor Lukáš Wagenknecht chtěl původně navrhnout dokonce postupné snižování biopaliv první generace až na nulu, nakonec však návrh nepředložil.

V této podobě směřuje novela ze Senátu zpátky do Sněmovny, která by ji měla projednat v září. Odmítnou-li poslanci úpravy Senátu, spadne celý tři roky připravovaný předpis pod stůl, což by mělo pro celou tuzemskou energetiku fatální následky.