Sedmero analogií české a německé politiky

Nadcházející volby do Bundestagu a Poslanecké sněmovny jsou považovány za přelomové. V našem případě z důvodu možného účtování s Babišovou érou i zemanovskobabišovským mocenským tandemem. Německou politickou scénu pro změnu po předlouhých 16 letech kancléřství opouští nejúspěšnější evropská politička posledních dvou dekád Angela Merkelová. Zatímco Angela odchází, Andrej kandiduje a není bez šance.

Ani v jedné zemi vůbec není rozhodnuto. Uchazečů o vítězství je vícero. V Česku bude soupeřit obhajující ANO s opozičními koalicemi Spolu a Piráti a STAN. Otevřená je i situace v Německu. Tatam je dominance CDU/CSU, které ještě před několika měsíci vedly s náskokem deseti i více procent. Zelení je dohánějí, a podle posledních průzkumů dokonce předhánějí. Stačilo k tomu několik přešlapů spolkové vlády v boji s covidem a prezentace nevýrazného Armina Lascheta coby kandidáta křesťanských demokratů na post spolkového kancléře.

Příběhy lídrů

Pozoruhodnou analogii skýtá pohled na oba spolufavority voleb. Na jedné straně čeští Piráti v čele s Ivanem Bartošem, na straně druhé Zelení, kteří jako svoji kandidátku na kancléřku představili Annalenu Baerbockovou. Zelené a Piráty spojuje nejen příslušnost k nejvíce proevropské, nejvíce progresivní a nejvíce proimigrační frakci v Evropském parlamentu. Jsou si blízcí i svým důrazem na ještě zelenější „green deal“, relativizací soukromého vlastnictví, úvahami o vyšším zdaňování kdečeho či zpochybňováním transatlantické vazby a nutnosti dodržovat spojenecké závazky v rámci NATO.