V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Znehodnocování papírových peněz zná svět už skoro tisíc let. Cenovou stabilitu hlídanou centrálními bankami sotva pár desítek
Čína zlobí svět. Na Tchaj-wanu, v Jihočínském moři, v duševním vlastnictví i leckde jinde. A navíc darovala světu covid. Ale málokdo tuší, že z říše středu pochází i jev, který s naší západní civilizací bude tančit nejméně letos a pak ještě mnohokrát v budoucnosti. Inflace.
Už v 11. století totiž Číňané vymysleli papírové peníze, kterými si vyrobili i zřejmě první inflační krizi v lidských dějinách. Ty bankovky tedy nebyly původně papírové. Nejprve měly být dřevěné s vyrytými symboly. Později se rylo do měděných destiček a pak šlo o jakési morušové lýko, tedy tenkou vrstvu mezi kůrou a dřevem moruše. V této podobě se s nevídaným jevem setkal později i Marco Polo. Říkalo se jim ťiao-c’ (jiaozi), což je výraz označující dnes jistý druh čínských plněných knedlíčků. Zda je to podobnost čistě náhodná, nebo zde moudrost čínského národa naznačuje, že do knedlíku a skutečné hodnoty papírové bankovky prostě nevidíš, nevíme, ale vyloučit se to určitě nedá.
Za dynastie Sung (960–1279) byly ťiao-c’ vydávány v několika hodnotách, podle množství zlata, stříbra či hedvábí, které musel vydavateli složit obchodník, který bankovky chtěl použít v obchodě místo mnoha metráků cenného kovu. Každá bankovka měla mít platnost tři roky a poté měla být vyměněna za novou – za tříprocentní poplatek. Jenže všechny bankovky se nikdy nepodařilo vyměnit a vydávaly se stále další. A tak přišla nevyhnutelně historicky první inflace. Prostě zlatý standard v hrabivých rukách mocných selhal hned napoprvé, což není úplně dobrá zpráva pro libertariány.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
