Když v roce 2002 vyrazil nově utvořený tandem Petr Kellner – Jiří Šmejc dobýt ruský trh spotřebitelských úvěrů, byl to bezesporu vizionářský tah. Velké západní banky takovou odvahu neměly, neboť tamní trh lavíroval mezi mafiánským kapitalismem a nově se rodícím putinovským despotismem. Pro americké či německé korporáty to nebylo hřiště, kde by chtěly riskovat miliardové investice, ale byznysmeni z Česka, ostřílení divokou tuzemskou privatizací, se této disciplíny nezalekli, brzy se stali největšími hráči ve své kategorii a pustili se do bojů s tamními oligarchy.

Kromě spotřebitelského financování nakoukli také do tamních bank a pojišťoven, těžby kovů, nemovitostí i maloobchodu s elektronikou.

Rychle se naučili v tamním systému pohybovat. Jiří Šmejc, rodák z Karlových Varů, se stal expertem na tamní reálie a raná, nejúspěšnější fáze ruského tažení PPF jde zejména za ním. Ale také současný akcionář PPF a šéf Home Creditu Jean-Pascal Duvieusart do skupiny přišel jakožto dlouholetý partner moskevské pobočky věhlasných poradců z McKinsey. Právě tam si získal Kellnerovu přízeň.

Byznys na dobu určitou

Nic netrvá věčně, ani blahobytné soužití s Rusem. Petr Kellner to pochopil mnohem dříve, než na Ukrajině zazněly první výstřely. Důvody měl ale hlavně pragmatické a byznysové – tamní finanční trh se začal koncentrovat, spotřebitelské financování přestalo fungovat v konkurenci tamních i zahraničních bank, které se časem přece jen osmělily. I proto Kellner v Home Creditu zavelel expandovat dál na východ – zejména do Číny – a význam Ruska začal slábnout.

I Čína byla projektem na dobu určitou, stejně jako Rusko, a tak se vizionářský oportunista Kellner začal vracet do Evropy. Za zlom můžeme označit nákup české telekomunikační jedničky Telefónica O2 a následnou expanzi do telekomunikací na Balkáně, akvizici CME, stejně jako snahu ovládnout silnou středoevropskou banku. Kellner začal mnohem víc peněz pumpovat do nemovitostí v Londýně, Amsterodamu, ale i ve Spojených státech.

Ještě před loňskou tragickou havárií začal s transformací skupiny směrem ke stabilnímu infrastrukturnímu byznysu v klidnějších částech světa. Právě tyto společnosti měly bezpečně ochránit hodnotu jeho jmění pro jeho dědice.

Už dnes představují telekomunikace a média nejziskovější část PPF. Ostatně ruská invaze na Ukrajinu na poslední chvíli zhatila prodej ruské Home Credit and Finance Bank ruskému miliardáři Vladimiru Jevtušenkovi. A pomalu se rozehrává také prodej Home Creditu v jihovýchodní Asii.

„Dopad současné krize se může dotknout projektů skupiny PPF v Rusku, jejichž aktuální hodnota činí kolem miliardy eur, což představuje zhruba deset procent hodnoty PPF. Tato aktiva jsou financována výhradně ze zdrojů uvnitř Ruské federace a jsou držena zcela nezávisle na ostatních aktivech a projektech skupiny. Případný dopad tedy neohrožuje globální byznys skupiny a její schopnost investovat v budoucnosti,“ říká mluvčí skupiny PPF Leoš Rousek a dalšími detaily šetří.

Rusko je mrtvé

Tamní Home Credit, který se před několika lety změnil v retailovou banku, zatím podle všeho funguje bez omezení. Odpojení od systému SWIFT by mu z povahy jeho zaměření nemělo vážně uškodit, avšak pád rublu a brutální úroková míra bezesporu ano.

Rusko je pro PPF mrtvé, ačkoli to ještě nemůže přiznat. Dodnes tam má bezmála třicet firem, většina z nich jsou realitní projekty, ale také třeba pojišťovna, pobočka biotechnologického Sotia, zemědělské podniky RAV Agro a další.

Home Credit má v Rusku přes 36 milionů klientů, kolem deseti tisíc zaměstnanců, ačkoli snad s výjimkou Martina Schaffera – hlavního tykadla PPF v Moskvě – už prakticky žádného z Česka. K tomu 206 bankovních poboček a přes sto tisíc dalších prodejních míst. Ale hlavně má u ruských klientů rozpůjčováno přes čtyřicet miliard korun (údaj z poloviny loňského roku). A takovou firmu nezavřete tak snadno jako síť bister McDonald’s či fabriku na převodovky.

Renáta Kellnerová by možná ráda a bez rozpaků v rámci protiruské celospolečenské nálady dala rozkaz tamní byznys ihned odepsat, ale zaprvé to technicky zcela nejde a zadruhé nikdo nechce odcházet s úplnou nulou. A to bez ohledu na to, že Rusko svou historickou úlohu v životě PPF už dávno splnilo. I proto skupina zatím vyčkává a s emotivními výroky směrem k válečnému konfliktu i putinovskému Rusku šetří.