Tlak na ruského diktátora Vladimira Putina, který rozpoutal největší vojenský konflikt v Evropě po roce 1945, roste s tím, jak se Kremlu nedaří válku na Ukrajině dotáhnout do vítězného konce. I proto se zdá, že Moskva učiní cokoli, aby válku vyhrála.

Včetně nového kola mobilizace a nasazení dalších stovek tisíc vojáků, protože těch má největší země světa stále dostatek – na rozdíl od vojenské techniky. V případě porážky Ruska, jak doufá Západ, je ale nutné počítat se scénářem rozpadu Ruské federace, jež bude kopírovat osud Sovětského svazu v roce 1991. 

Britský ekonom a analytik think-tanku Chatham House Timothy Ash tvrdí, že je třeba počítat s tím, že se Rusko po vítězství Ukrajiny rozpadne až na dvacítku nových státních útvarů. Porážku Kremlu bere jako nevyhnutelnou. Západ by měl s touto variantou už nyní počítat a připravit se na ni. Ash je přesvědčen, že porážka způsobí zásadní proměnu současného Ruska. Ash byl v minulosti poradcem různých vlád pro politiku vůči Rusku i Ukrajině a také ekonomickým analytikem v bankách ICBC Standard Bank, Nomura, RBS a Bear Stearns.

Místo velkého vznikne malé Rusko

V komentáři pro Kyiv Post napsal, že neodvratná porážka Kremlu povede rovněž k rozpadu současného Ruska a mohou vzniknout nezávislé státy, jako je Tatarstán, Čečensko, Dagestán a další. Současná federace se totiž skládá z 89 subjektů včetně 24 republik. Řada neruských regionů se bude chtít vymanit z vlivu Moskvy, pokud Putin padne.

„Putin začal tuto válku, aby vytvořil velké Rusko, ale pravděpodobný výsledný efekt bude malé Rusko,“ napsal britský ekonom. 

Není jediným odborníkem na Rusko, který mu předpovídá rozpad. Ve stejném duchu se vyjádřil i profesor politologie z Rutgersovy univerzity v Newarku Alexander Motyl. V komentáři pro web časopisu Foreign Policy zdůraznil, že by Západ neměl opakovat chybu po rozpadu Sovětského svazu, kdy se snažil pomoci Rusku na úkor jeho sousedů.

Pokud totiž Putin ztratí v Kremlu moc, povede to k boji o jeho nástupnictví, oslabení ruské centrální moci a k rozpadu celé federace. „Nevíme, kdo vyhraje, ale můžeme s jistotou předpovědět, že boj o moc oslabí režim. Pokud Rusko přežije tento zmatek, je pravděpodobné, že se stane slabým klientským státem Číny. Pokud ne, mapa Eurasie by mohla vypadat úplně jinak.“ 

Druhý kolaps Sovětského svazu

Geopolitický analytik francouzského think-tanku Institut Montaigne Bruno Tertrais rovněž předpokládá, že konflikt na Ukrajině povede ke „druhému kolapsu Sovětského svazu“. „Nejenže Putin nedokázal sjednotit ruský svět (russkij mir), ale zdá se, že jeho nejbližší sousedé se kvůli válce chtějí nyní emancipovat,“ napsal. Ruská politická kultura je nyní postavena na mixu lidí pocházejících z represivních složek státu a z oblasti organizovaného zločinu.

Vedoucí pracovník amerického think-tanku Jamestown Foundation Janusz Bugajski varuje před tím, že západní politici nejsou připraveni na blížící se kolaps ruského státu. „Namísto plánování nepředvídaných událostí a deimperializace Ruska se zdá, že západní představitelé uvázli v minulé éře a věří, že se mohou vrátit ke statu quo po studené válce,“ napsal pro web Politico.

Západní představitelé si podle něj mylně představují, že je ruská říše, postavená na imperialismu, trvalá, a někteří dokonce Kremlu nabízejí bezpečnostní záruky. Rusko ale vnímá jako nefunkční stát, který je federací jen podle názvu. 

Kromě vyčerpávající války trápí Rusko obrovská míra korupce vládnoucích elit, propad ekonomiky a zvyšující se rozpočtové schodky. To také povede ke snížení objemu financí, které Moskva dosud posílala do regionů. Všechny tyto faktory zvýší tlak na rozpad současného Ruska.