Jedním z „highlightů“ prvního dne války bylo nepochybně obsazení ukrajinského Zmijího ostrova ruským výsadkem. Čtvrteční komunikace mezi agresorem a obránci vypadala – alespoň podle zveřejněného audiozáznamu – těsně před útokem na ostrov následovně. Ruský velitel nejdřív Ukrajince vyzval, aby se vzdali: „Tady ruská válečná loď. Navrhuji, abyste složili zbraně, vzdali se a vyhnuli se krveprolití a zbytečným obětem. Jinak budete bombardováni.“

Od obránců ostrova se jim dostalo naprosto jednoznačné odpovědi: „Ruská vojenská lodi, jdi do p****e (idi na chuj)!“ Všech třináct obránců ostrova poté podle tvrzení ukrajinské strany padlo a Rusové ostrov obsadili.

Ostrov je v tuto chvíli pod ruskou kontrolou a jeho obránci dostanou, jak oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, posmrtně titul Hrdina Ukrajiny.

Otázkou však je, proč Rusům stálo za to na černomořský ostrůvek o rozloze pětiny čtverečního kilometru, který leží zhruba 35 kilometrů od pobřeží, zaútočit hned v prvních hodinách horké fáze války. Odpovědi existují minimálně dvě. Zmijí (Hadí) ostrov je pro Ukrajinu strategicky důležitý a pro Rusy, respektive pro Putina, má kromě toho symbolický význam.

Jak odříznout Ukrajinu

O možnosti ruského útoku na Zmijí ostrov se psalo už loni. Po okupaci Krymu v roce 2014 získalo Rusko – i díky stavbě mostu přes Kerčský průliv, který de facto odřízl Azovské moře od Černého moře – kontrolu nad celou východní částí ukrajinského pobřeží. Obsazení Zmijího ostrova, který leží v severozápadním „koutě“ Černého moře, by mohlo okupantům pomoci zablokovat ukrajinské černomořské přístavy – Oděsu, Cherson, Mykolajiv –, a znemožnit tak zemi spojení se světem.

Symbolický význam Zmijího ostrova vyplývá z jeho historie. Ostrov byl od roku 1877 součástí (tehdy vzniklého) Rumunska, ovšem po druhé světové válce ho spolu s několika dunajskými ostrovy zabral Sovětský svaz a připojil ho k tehdejší Ukrajinské sovětské socialistické republice.

No a Putin konstantně prosazuje, řekněme poněkud darebácký, pohled na věc, že vystoupit ze Sovětského svazu sice republiky mohly, ovšem v hranicích z doby, kdy Sovětský svaz roku 1922 vznikl. Pregnantně to vyjádřil v eseji z loňského července, v němž Zmijí ostrov výslovně zmínil a kromě jiného podotkl, že bolševici snili o zlikvidování národních států, a byli proto „tak velkorysí při vytyčování hranic a obdarovávání územními dary“.

foto Shutterstock.com

Z tohoto postulátu je už jen krok k výše zmíněné Putinově úvaze, že sovětské republiky, tedy konkrétně Ukrajina, měly ze Sovětského svazu odejít bez těchto „územních darů“ a s holým zadkem, přičemž „všechny ostatní územní akvizice jsou předmětem diskuse, jednání“.

Zmijí ostrov v tom samozřejmě – vzhledem ke své miniaturní rozloze – hraje jen podružnou roli. Stejný status má ale v Putinově uvažování v podstatě celá západní Ukrajina, která před druhou světovou válkou patřila většinově Polsku a v menší míře Československu (Podkarpatská Rus) a Rumunsku (Severní Bukovina a části Besarábie). S tímto postojem může Rusko tlačit Ukrajinu k prakticky jakýmkoli územním ústupkům.