Panu Jiřímu je už přes sedmdesát let. Tvrdí o sobě: „Jsem starej, ale zdravej.“ A tak se prý covidu bát nemusí, očkovat se rozhodně nenechá, a když se něco objeví ve vzduchu, uvaří si čaj s pořádnou dávkou rumu. To jej prý dostane ze všeho. Čaj s rumem nepomohl, pan Jiří se minulý týden nakazil covidem a od středy je připojen k plicní ventilaci.
Podobných případů jsou teď tisíce. Stále se ukazuje, jak je důležité nechat se naočkovat proti covidu. Vakcína zásadním způsobem snižuje hrozbu, že dopadnete jako pan Jiří. Jenže svět není černobílý a to platí i o vakcinaci a covidu. Není to tak dávno, co experti a politici tvrdili, že s dosažením 75procentní proočkovanosti populace odložíme roušky, zrušíme restriktivní opatření a vrátíme se k životu, který známe z doby před covidem. Ukazuje se, že takové tvrzení bylo přehnaně optimistické, což se odráží i v současných prohlášeních politiků a některých odborníků.
Z dříve samospásné vakcinace je teď podle nich nejdůležitější součást boje proti covidu. V Hrotu máme proočkovanost nad devadesát procent. Očkování považujeme za důležité, bez větší proočkovanosti populace budeme minimálně každý půlrok řešit nemocnice přeplněné nakaženými a stovky zbytečně zemřelých spoluobčanů. Jen jsme se tentokrát na téma vakcinace podívali bez emocí, z nadhledu, s využitím dostupných dat. Z nich vyplývá, že je nutné si přiznat, že vakcíny nejsou tečkou za covidem, ani jí nikdy být nemohly. To jen politici a odborníci vzbudili v lidech přehnaná očekávání. Více k tématu najdete v novém Hrotu.
Není na světě asi mnoho věcí, které by byly víc retro než vinylová deska. I na tak historické záležitosti se ale dnes dají vydělat pěkné peníze. Stačí si počkat, až budete na trhu mezi posledními výrobci, a mít slušnou dávku štěstí – tedy aby se lidé k poslechu desek vrátili. Tohle se podařilo Zdeňku Pelcovi, majiteli společnosti GZ Media, největšího výrobce vinylových desek na světě. Firma chrlí každoročně stále více a více desek. A nezastavil ji ani covid. „Z každé krize vytěžíme maximum,“ tvrdí Pelc.
Něco podobného se nedá bohužel říci o Česku. Respektive o číslech, která obsahuje účetní závěrka Česka jako holdingu. V té je započten všechen majetek, příjmy i výdaje. Podle této „závěrky“ loni republika skončila ve ztrátě. Dosluhující kabinet Andreje Babiše předává Česko svým následovníkům s téměř dvousetmiliardovou sekerou. Takhle to dopadne, když řídíte stát jako firmu.
Do posledního dějství vstupuje příběh, ve kterém se rozhoduje o tom, zda vznikne velká ryze česká banka. Hlavními aktéry jsou skupina PPF, banka Moneta a miliardář Pavel Tykač. Jasno by mělo být do Vánoc. V novém Hrotu najdete jako vždy i další výborné texty a nové informace, třeba o tom, jak zemědělské dotace budou již v brzké době hlídat družice nebo proč vám ani miliardy investované do fotbalu nezajistí výhru (nejen v Česku). Příjemné čtení.
