Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Je podepsaná pod nejrozsáhlejším znaleckým posudkem v Česku. A také tím nejvíce sledovaným. Znalkyně Oxana Šnajberg popisuje, jak se rodil posudek na majetek Arca Investments.
Znalci bývají poměrně nenápadní, ale o to víc důležití aktéři řady soudních obchodních sporů či insolvenčních procesů. Výsledky jejich práce často udávají směr řízení, nastavují cenová očekávání aktérů i jejich potenciální výnosy i ztráty. A někdy je jejich práce i o kriminál, jak ukázala třeba kauza privatizace OKD.
Oxana Šnajberg druhým rokem vede znaleckou společnost Equity Solutions Appraisals (EqSA) a její tým je podepsaný pod zřejmě nejsložitějším a nejrozsáhlejším posudkem v historii Česka. Věřitelé jí totiž svěřili práci na ocenění zkrachovalé skupiny Arca Investments, obří česko-slovenské investiční skupiny s dluhy přes patnáct miliard korun a dvěma sty firmami v šesti evropských zemích.
V extrémně vyhroceném případu svou práci navíc musela obhájit před celou řadou vlivných byznysmenů a kompletní plejádou insolvenčních expertů v Česku.
Určitě to byl nejrozsáhlejší projekt, který jsem měla na starosti, vlastně je třeba říci, že se jednalo o nejrozsáhlejší znalecký posudek v historii insolvenčních řízení České republiky vůbec. V minulosti naše kancelář pracovala na ocenění rozsáhlých portfolií MSD, WPB nebo ERB, na jejichž zpracování a vedení jsem se rovněž podílela, ale moje role byla spíš výkonná, kdy organizačně měl tyto projekty na starosti zakládající partner kanceláře Jan Attl.
Ano. Samotné ocenění majetkových účastí nebylo odborně nic zásadně složitého, ale samozřejmě počet a celkově složitá pavučina vzájemných provázaností daly celému týmu zabrat. Rovněž zde byly velké tlaky na rychlost zpracování posudku.
To byla velká výzva, neboť věřitelé jsou zastoupeni zkušenými právníky a skutečnými insolvenčními špičkami, kde v takovém případě riziko případné fundované kritiky bylo nezanedbatelné. Proto jsme ke zpracování posudku přistupovali s maximální pečlivostí, ostatně tak, jak to děláme i v rámci ostatních projektů, a dle mého názoru jsme odevzdali kvalitní, maximálně férový a transparentní posudek, který v sobě na jednom místě obsahuje veškeré podstatné informace, které věřitelé potřebují znát, aby se mohli kvalifikovaně rozhodnout, což také učinili. Zpětně tento významný projekt hodnotím jako obrovskou zkušenost, kterou už mně ani celému týmu EqSA nikdo nevezme.
Specifická a složitá byla zejména vzájemná propojenost majetkových účastí, pohledávek a záloh skrz naskrz všemi různými směry v rámci celé skupiny. Přistoupili jsme k tomu tak, že jsme nejdříve ocenili jednotlivé majetkové účasti bez vlivu vzájemných propojeností a následně jsme vymysleli metodický klíč k jejich zohlednění v rámci společných vztahů.
Pro zpracování posudku byla naše kancelář jmenována koncem října 2021 a na zpracování posudku jsme měli celkem šest měsíců čistého času. Nějaký čas nám zabralo obecné seznámení se s kauzou, sestavení podrobných individuálních seznamů podkladů pro každou společnost zvlášť, počáteční očekávání podkladů a mezitímní sběr základních veřejných dat. Těmto všem úkonům také předcházela účast na věřitelském výboru společnosti Arca Investments, kde jsme se společně s věřiteli, insolvenčním správcem a dlužníkem domlouvali na datu ocenění, aby bylo co nejaktuálnější, tedy nejlépe vypovídající pro věřitele, ale zároveň reálné z hlediska přípravy dat ze strany dlužníka. Z naší kanceláře na posudku nakonec pracovalo s různou intenzitou celkem dvanáct lidí a celková časová náročnost se pohybovala v řádu tisíců hodin, kdy jsme zpracovali více než deset tisíc souborů.
Musím říci, že žádné tlaky jsme jako znalecká kancelář nepociťovali. Ano, na začátku se trochu rovnaly role, ale brzy jsme si utvrdili pozici skutečně nezávislého subjektu, jehož jediným cílem bylo co nejférovější ohodnocení aktiv.
Jednalo se o skutečně náročný proces vše zmapovat a propojit. Žádali jsme dlužníka o podklady znovu a znovu a znovu. Ale tento postup je při zpracování posudku pro účely insolvence standardní. Dlužník se vždy snažil podklady dodat. Ano, vznikaly určité nedostatky, jako například to, že jsme neměli k dispozici výkazy k datu ocenění celého jednoho fondu nebo například výkazy matek Malty nebo Kypru, ale s ohledem na to, že jejich jediným majetkem byly právě účasti, ke kterým jsme výkazy měli, přistoupili jsme k jednoduché rekonstrukci účetnictví těchto matek, a tím pádem bych řekla, že vliv na výslednou hodnotu byl prakticky nulový. Výše uvedený postup není ideální, nicméně s ohledem na okolnosti jsem přesvědčena o tom, že je pro účely vypracování posudku maximálně vypovídající a korektní. Jiné větší problémy jsme se vzdálenějšími destinacemi neměli.
Řekla bych, že s oběma, byť samozřejmě s ohledem na dodávání dat jsme více času strávili určitě s dlužníkem. Zhruba pět měsíců každodenní komunikace.
Jako podklad je pro nás určitě stěžejní materiál od dlužníka. Nicméně podklady jsme vždy v rámci možností ověřovali, a to zejména z veřejně dostupných dat, z databází, oborových ukazatelů. Tak například v majetkové podstatě zveřejněné insolvenčním správcem byly sepsány trochu odlišné účasti než ty, které jsme dohledali v naší databázi. Ihned jsme se s dotazem obrátili na insolvenčního správce, jak to skutečně je a zda a co máme oceňovat. A podobně to probíhalo i u dalších sporných bodů, na které jsme případně narazili.
Do zahraničí jsme cestovali hlavně kvůli obhlídce nemovitostí, v případě Arcy převážně na Slovensko. Na Ukrajinu jsme bohužel neodletěli. Tuším, že kolegové měli letět na Ukrajinu v pondělí a ve čtvrtek předtím začala válka. Proto jsme cestu zrušili a rozhodli se ocenit společnosti s pozemky na Ukrajině „naslepo“. Kolegové tak pouze komunikovali s kontaktními osobami na Ukrajině a snažili se získat co nejvíce informací.
Myslím si, že obhajobou posudku to za nás končí. Teď už je to na dlužníkovi, potažmo na novém managementu, aby reorganizační plán dotáhli. My jim samozřejmě můžeme být k dispozici pro přípravu dalších případných posudků či jiných konzultací. Nicméně zodpovědnost za samotné naplnění plánu necítíme. Znalci to ani dle mého názoru nepřísluší. Musíme na celou věc nahlížet tak trochu s klapkami na očích, pouze v kontextu stanoveného data ocenění. Svoji zodpovědnost ale pociťujeme v kvalitním a zodpovědném zpracování posudku. Každopádně bych závěrem ráda ocitovala svého kolegu Jiřího Wiesnera, který uvedl, že každé insolvenční řízení přináší řadu nešťastných příběhů a u Arcy to nejspíš bude platit dvojnásob, s čímž se plně ztotožňuji.
Z obhajoby posudku jsem pochopitelně měla respekt. Rozhodně ne z toho, že by v posudku byly nedostatky či že bychom si za posudkem nestáli, to jsem věděla, že bude v pořádku. Ale spíše z nějakého detailu, který samozřejmě nemůžu mít v hlavě s ohledem na rozsáhlost posudku a počet lidí, kteří samotný posudek zpracovávali. Také jsem byla mírně nervózní z toho, že předstupuji před více než sto insolvenčních špiček ve svém oboru a není to jejich první insolvence a ani první posudek, tedy pokud by bývaly chtěly udělat dusno, věděly by jak. Obecně ale mohu konstatovat, že dotazy zainteresovaných osob byly velice profesionální a dávaly smysl. Soudy, kde se řeší rozvody s rozdělením majetku za pár milionů, kde manželé na sebe u soudního stání křičí a jejich advokáti jsou pak nepříjemní hlavně na znalce, mají úplně jiné grády.
Na obhajobu mám spíše příjemné vzpomínky a mám velkou radost, že posudek věřitelé téměř jednomyslně schválili. Byl to extrémně zajímavý projekt a já si znovu uvědomila, jak máme skvělý tým.
Oxana Šnajberg
