Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Ceny ropy rostly už čtvrtý den po sobě. Na nějakou velkou úlevu je však ještě brzy.
Čtyři dny cenového vzestupu znamenají, že texaská ropa WTI stála v pátek ráno něco přes 16 dolarů za barel a severomořská ropa Brent přes 21 dolarů. To jsou ceny, které by za jiných okolností nedávaly těžařům žádný důvod k úsměvu – a mnoho ho nemají ani teď.
Zejména pokud uvážíme, že poslední zdražení přišlo poté, co v jediný den oznámil omezení těžby velký producent Kuvajt a americký prezident Donald Trump a Írán si začali navzájem vyhrožovat veřejnou kastrací, pokud bude jeden druhého provokovat.
První oběti pocházejí z řad amerických „břidlicových“ firem, jimž daly vzniknout vysoké ceny před rokem 2014 a jež se i v cenovém rozmezí mezi 50 a 60 dolary musely setsakra otáčet, aby přežily. Pak přišel dvojitý hák v podobě sporu Saúdské Arábie s Rusy zprava a koronavirus zleva.
Co to udělá s firmami, jež se v USA zabývají průzkumem a těžbou, je nasnadě z grafu: ochrana před věřiteli podle neslavně proslulé 11. kapitoly amerického zákona o bankrotech nebude pro mnoho z nich daleko.
Kromě toho jsou tu země, které z ropy žijí a dosud se nezmohly na podstatnější diverzifikaci ekonomiky, ačkoli o ní jejich politici rádi a hodně mluví. Že k nim patří především arabští producenti, nejspíš nikoho nepřekvapí – a právě tolik ukazuje graf deníku Financial Times.
V grafu nápadně chybí Rusko, které na tom ovšem není o mnoho lépe. Aby dosáhlo vyrovnaného rozpočtu, musela by Rosněfť prodávat ropu za plus minus (spíš plus) 40 dolarů za barel. Při 35 dolarech se Moskva dostane do deficitu okolo 40 miliard dolarů, což je téměř čtvrtina fondu ve výši cca 170 miliard, jejž má pro strýčka Příhodu Kreml stranou. Každý dolar výkyvu (průměrné roční) ceny tedy znamená rozdíl zhruba osmi miliard v ruském rozpočtu; kdyby ceny vydržely na páteční hladině do dubna roku 2021, ukrojí to Rusům z jejich polštáře téměř polovinu.
To všechno jsou samozřejmě neveselé představy a není divu, že každý hledá cestu ven, jak může. Jedním z oblíbených korporátních nápadů je „vyšší síla“. (Jde o téma zjevně ožehavé: český kontext pracuje s latinským termínem vis maior, zatímco v anglofonním prostředí se nejčastěji setkáme s francouzským výrazem force majeure, jako by s tím dotyčné právní systémy nechtěly mít nic společného.)
Tak či onak, ve Spojených státech funguje firma Kira Systems, jež používá umělou inteligenci k vyhodnocování slovní zásoby použité v korporátních smlouvách. A lidé z této firmy přišli na to, že zmínky o vyšší síle – v USA často citované jako Act of God, dílo Boží – zaznamenaly v prvním čtvrtletí letošního roku bezprecedentní rozmach (viz graf). Kira se nesoustředila jen na ropné firmy, ale právě ony mají k úvaze o vyšší síle opravdu dobrý důvod.
