Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Rekordní jaderný rok. Dukovany a Temelín vyrobily nejvíce proudu v historii

Dvě české jaderné elektrárny, Dukovany a Temelín, dodaly loni do přenosové sítě bezmála 31 terawatthodin elektřiny, což je nejvíce v historii.

Rekordní jaderný rok. Dukovany a Temelín vyrobily nejvíce proudu v historii
Jaderná elektrárna v Dukovanech | foto Tomáš Novák, týdeník Hrot

Bylo to o 110 tisíc megawatthodin více než v předchozím roce. Podle společnosti ČEZ tak elektrárny ušetřily přibližně 22,5 milionu tun oxidu uhličitého.

„Rekordní výroba je výsledkem řady modernizací a vylepšení, které zvýšily spolehlivost a výkon obou klíčových českých zdrojů,“ uvedl ČEZ. Výrobu v uplynulém roce zvýšily obě jaderné elektrárny. Dukovany dodaly do sítě 14,55 terawatthodiny, Temelín dokonce 16,29 terawatthodiny. 

Díky úpravám v minulých letech tak vzrostl výkon tuzemských jaderných zdrojů zhruba o 500 megawattů, což je srovnatelné se stavbou menšího jaderného bloku. Vzhledem k rozsáhlým investicím, které jsou naplánovány na tento rok, očekává společnost ČEZ, že letošní výroba elektřiny z jádra mírně klesne.

Loňský rok byl pro jadernou energetiku významný i z jiných pohledů. Především odstartovalo výběrové řízení na výstavbu nového bloku v Dukovanech, přičemž úvodní nabídky podali všichni zájemci – francouzská společnost EDF, jihokorejská KHNP a kanadsko-americký Westinghouse – v termínu na konci listopadu. Smlouvu s vítězem by ČEZ mohl podepsat v roce 2024.

V areálu druhé tuzemské jaderné elektrárny, Temelína, byl zase vyčleněn prostor pro první malý modulární reaktor, od nichž si mnohé země hodně slibují. Současně vznikl Jihočeský jaderný park, tedy smluvní spolupráce mezi společností ČEZ, Ústavem jaderného výzkumu Řež a Jihočeským krajem. Reaktor by mohl být spuštěn už v polovině třicátých let, tedy zhruba ve stejnou dobu jako nový „velký“ reaktor v Dukovanech.