Jádro má sice v rámci EU patřit – alespoň přechodně – mezi udržitelné technologie při produkci elektřiny, Rakousko ale vyhrožuje, že rozhodnutí napadne u Soudního dvora v Lucemburku. I když je sousední alpská země baštou protijaderného tažení v Evropě, v médiích se stále častěji objevují názory, že by evropské země měly mít možnost z jaderných reaktorů elektřinu vyrábět, nota bene když ji stejně Rakušané používají, protože ji dovážejí. 

Jedním z nich je i rakouský fyzik a také politik SPÖ Werner Gruber, který se v Rakousku proslavil pořady, jež popularizují vědu. Uznal, že například Česko nemá možnost vyrábět tolik zelené elektřiny z vodních zdrojů jako Rakousko, jež může využívat vysokých hor, kde pramení řeky. I proto je pochopitelné, že má jaderné elektrárny. 

„Jakmile se kdekoli objeví pojem radioaktivita, lidé ucuknou a znervózní,“ okomentoval až přehnaný strach Rakušanů z jaderných technologií. Bez nich ale stoupající poptávku po elektřině nepůjde v rámci EU pokrýt.

Gruber navíc odmítl námitku, že se při stavbě elektráren používá velké množství betonu a musí se vytěžit uran a následně vyrobit jaderné palivo, což také znamená uhlíkovou stopu. „Pokud ale přepočtete náklady na stavbu na výkon v megawattech, dostanete zhruba to samé s větrnými turbínami,“ vysvětlil v rozhovoru pro deník Der Kurier. Také suroviny pro výrobu větrných turbín, baterií nebo mobilních telefonů se musí „někde“ vytěžit. 

Vídeňský folklor 

Komentář v deníku Der Standard navíc upozornil, že současná protijaderná rétorika vídeňské vlády je spíše politickým folklorem než skutečnou politikou. Odpor proti uznání jádra v bruselské taxonomii zelených zdrojů zavání aktivismem rakouských politiků a míří hlavně k rakouskému publiku.

Rakušané v tomto ohledu zastávají pokrytecký názor, protože se jim ve vyúčtování za elektřinu objevuje kolonka s názvem „šedá elektřina“, jež pochází z dovozu a často, v případě elektřiny z Česka, samozřejmě i z jádra. To ale běžné spotřebitele netrápí, pokud jim doma veškeré elektrické spotřebiče fungují. 

Navíc stále není jisté, jak bude nakonec taxonomie vypadat a čím bude jádro omezeno. Zaznívá požadavek, aby byla zdůrazněna přechodná fáze pro využívání jádra (i zemního plynu) a v případě atomové energie i nutnost vybudovat hlubinná úložiště. 

Omezující podmínky mohou vést k tomu, že si velcí institucionální investoři rozmyslí, zda dát peníze do českých nebo francouzských nových bloků, nebo se soustředit na fotovoltaické projekty v jižní Evropě, případně stavbu větrných parků v Severním moři a na Baltu. Investice do jádra nemusí zaručit výnosy ani při státních garancích.

Česká vláda ústy ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely zdůraznila, že investice do jaderných zdrojů nesmí Komise označit za přechodné ani je nijak jinak diskriminovat. Požadavek na vybudování hlubinného úložiště ještě bude pro českou společnost znamenat emotivní debatu, protože starostové obcí vytipovaných lokalit stavbu odmítají. Úložiště by mělo být podle Bruselu vybudováno nejpozději do roku 2050, což může být problém stihnout. Komise plánuje schválit znění taxonomie do konce ledna.