Minulou krizí propluly české automobilky se ctí paradoxně zásluhou jiných vlád než té české. Hlavním impulzem bylo zavedení šrotovného v Německu. V současné krizi ale na zahraničí asi spoléhat nemůžeme. Může vláda nějak „nakopnout“ český sektor automotive? „České šrotovné by částečně pomohlo. Mělo by ale jen omezený význam, většina produkce jde na export,“ říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Na aktuální krizi mě překvapil pomalý nárůst nezaměstnanosti. Ani v automobilovém průmyslu se zatím výrazně nepropouštělo. Jak velkou roli v tom hrají vládní programy?

Zaměstnanost se drží ze dvou důvodů. Za prvé, firmy si uvědomují, že nejcennější je chytrý a schopný zaměstnanec. Vědí, že krize se jednou přežene, a sehnat pak lidi, které by nyní propustili, by bylo velmi komplikované. A za druhé, pomohly programy, na kterých se průmysl dohodl s vládou. Diskuse, na rozdíl od minulé krize, nebyla, jestli, ale co se má pro podporu firem udělat. Například kurzarbeit jsme v roce 2009 neprosadili, ale měli jsme ho připravený a vláda na něj – i když s řadou změn – přistoupila. Bohužel ale jsou už i případy firem z automotive, které propouštět musely, jinak by situaci nezvládly.

Které části automobilového průmyslu se to týká?

Zejména subdodavatelů, malých firem, které nemají rezervy a jedou nadoraz. Když jim najednou vypadne 90 procent příjmů, neustojí to bez propouštění. Nicméně myslím si, že nejhorší zprávy z trhu práce jsme ještě asi neviděli, situace se může na podzim zhoršit.

Jak hodnotíte další vládní pomoc, především úvěry ve třech fázích programů Covid?

Premiér Babiš říkal, že je třeba nalít do ekonomiky stovky miliard korun, a měl naprostou pravdu. Nedostatek hotovosti je závažný. Problém je, že se do ekonomiky peníze zatím nedostaly. Vláda se podle mě stále drží při zdi. Například 30procentní záruky za úvěry Covid jsou v porovnání se zahraničím nízké.

Není naše vláda příliš podezřívavá a přísná? 

Souhlasím. Na západě si politici uvědomili, že kdo rychle dává, dvakrát dává. Partneři nebo konkurenti našich firem ve Švýcarsku nebo Německu měli po vyplnění online formuláře do tří dnů na účtu peníze. Teď si představte martyrium s Covidem I a II. Covid III snad bude lepší, ale přišel dva měsíce po začátku krize. Ve Švýcarsku vláda říká: potřebuješ peníze, my ti je rychle pošleme, aby ses udržel, a až bude lépe, přijde kontrola. U nás je to naopak – ty bys mohl podvádět, tak my si tě nejdříve proklepneme a nastavíme program tak, aby byl neprůstřelný. Jenže to může být v mnoha případech pozdě.

Může vláda pomoci speciálně automobilkám a jejich dodavatelům, když většina produkce jde na export? 

Nějaké věci se dělat dají, například stimulovat domácí spotřebitelskou poptávku. Neměla by se opakovat chyba z minulé krize, kdy se vláda chovala procyklicky a v recesi šetřila. Nicméně v ekonomice, která je tak otevřená jako ta naše, záleží hlavně na tom, jak rychle se zvedne Německo, Francie, Španělsko, Itálie a další západoevropské země.

V minulé krizi se české automobilky svezly se šrotovným, které zavedlo Německo a další země. Tentokrát ale německá vláda šrotovné nechystá. Mělo by smysl zavést české šrotovné?

Pomohlo by, ale mělo by jen omezený význam. Šrotovné v ostatních evropských zemích by pro české automobilky, které většinu produkce vyvážejí, bylo výhodnější. Na druhou stranu přístup při minulé krizi, kdy Česko vystupovalo v roli černého pasažéra, se mi nelíbil. Nechali jsme se vytáhnout z problémů a sami pro to nic neudělali.

Radek Špicar (43)

Vystudoval Karlovu Univerzitu v Praze a University of Cambridge. Působil jako náměstek místopředsedy vlády pro ekonomiku Martina Jahna, ředitel vnějších vztahů ve Škodě Auto a výkonný ředitel Aspen Institute. Viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy je od roku 2012.

Je o šrotovné v Česku u firem zájem?

Bavíme se s členskými firmami Svazu průmyslu a dopravy a šrotovné zatím žádná z nich nepožaduje, nevolá po něm. Navrhují spíš jiné formy podpory.

Jaké?

Například zrychlené odpisy, které se osvědčily před 10 lety. Nebo daňové zvýhodnění pro nákup ekologických vozů, abychom podpořili trend přechodu na elektromobilitu. Taky by byla rozumná podpora výstavby infrastruktury pro dobíjení elektromobilů. Tyto věci by pomohly víc než české šrotovné. 

Někteří ekonomové tvrdí, že pomáhat by se nemělo plošně. Že je lepší nechat „slabší kusy“ padnout. Souhlasíte?

Těžká otázka. Kdybych byl ekonomický teoretik, řeknu: Jsme zemí Schumpetera, nechme slabé padnout a budeme silnější. Jenže už jsem pár let také zaměstnavatel a to mě hodně naučilo. Vážím si každého pracovního místa, které firma vytvoří v našem podnikatelském prostředí, kde vláda firmám na cestu spíš stíní, než aby svítila. Byl bych pro, aby firmy na pomoc dosáhly. Považuji za cenné každé pracovní místo.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot. Předplatit si ho můžete ZDE.

Jan Němec