Naděje příznivců jaderné energetiky, kteří věřili, že po napadení Ukrajiny Kremlem dojde k renesanci německého jaderného průmyslu, se rozplynuly. Rozhodnutí německého vicekancléře a ministra pro průmysl a energetiku Roberta Habecka, že se v případě výpadků dodávek zemního plynu z Ruska použije klimaticky aktivní uhlí, fakticky znamená, že Německo provoz jaderných elektráren letos v zimě neprodlouží.

Proti jsou zejména dvě klíčová ministerstva – průmyslu a životního prostředí, jež má v gesci také jadernou bezpečnost. Obě jsou vedená zelenými politiky, takže opozice tvrdí, že jsou tato stanoviska ideologicky motivovaná. Prodloužení provozu ale odmítají i samotní provozovatelé posledních tří bloků z praktických důvodů. Nejsou na další provoz připraveni, jak technicky, tak personálně, a neumožňuje to ani platná německá legislativa. Ta se však narychlo mění v případě využívání uhelných elektráren.

Odpůrci pokračování jaderných zdrojů zdůrazňují hlavně to, že poslední tři reaktory stejně situaci nezachrání, protože se na výrobě elektřiny podílejí ze šesti procent. Připomínají i to, že zásoby jaderného paliva vystačí jen na pár měsíců provozu, tedy maximálně do jara 2023. A hlavní dodavatel paliva pochází z Ruska.

Kdyby zelený ministr Robert Habeck silně lobboval za jaderné elektrárny, jejich provoz by se pravděpodobně dal prodloužit, politická vůle ale k tomuto kroku chybí, napsala komentátorka Kathrin Witschová v ekonomickém deníku Handelsblatt. Od ruské invaze na Ukrajinu německá vláda nevyvinula v tomto směru žádnou aktivitu. 

Kancléř nemá o jádro zájem

Také kancléř z SPD Olaf Scholz projevuje jen minimum zájmu o jadernou energetiku. Naopak hovoří o posílení role obnovitelných zdrojů. Jejich budování ale v posledních letech v Německu zaostává za původními plány. Nedaří se také dostatečně posilovat odolnost přenosové soustavy, aby zvládla vyšší podíl zelené energie. 

Scholz na zasedání Spolkového svazu německého průmyslu (BDI) zdůraznil, že budování větrných a solárních parků povede ke snížení cen elektřiny, protože výstavba těchto zdrojů je v současnosti nejlevnější variantou. „Musíme v této cestě pokračovat,“ řekl před německými manažery. O možnosti prodloužit životnost jaderných elektráren se ale nezmínil. 

Samotný šéf BDI Siegfried Russwurm přivítal plán německé vlády na větší využívání uhelných elektráren. Nicméně mu chybí rychlejší budování nové energetické infrastruktury, zejména pro dovoz zkapalněného plynu LNG. 

Zelený vicekancléř obvinil Kreml, že snížením dodávek plynu fakticky „útočí“ na Německo a snaží se v největší ekonomice Evropy vyvolat strach. Tato strategie nesmí slavit úspěch, zdůraznil.