Investoři do kryptoměn, kteří nechtějí platit daně z jejich výnosů v domovské zemi, si mohou koupit druhý pas v daňových rájích, zejména v Karibiku. Na této myšlence postavila obchodní model firmy Plan B Passport rodačka z Ruska, která si nyní říká Katie Ananinová.
Není problém si za necelých 200 tisíc dolarů (4,4 milionu korun) opatřit občanství na některém z karibských ostrovů. Jedná se víceméně o legální nástroj, jak se vyhnout placení daní. Státečky jako Svatý Kryštof a Nevis, Svatá Lucie, Dominika nebo Antigua a Barbuda se „prodejem pasů“ snaží přilákat zahraniční investice, vysvětlil právník Ernest Marais z mezinárodní daňové firmy Andersen. Společnost klientům radí, jak optimalizovat daňovou zátěž.
Mezi nejoblíbenější destinace patří Svatá Lucie. Pokud darujete státu sto tisíc dolarů, získáte občanství. Možný je i nákup vládních dluhopisů za čtvrt milionu dolarů nebo koupě nemovitosti za 300 tisíc dolarů.
Ananinová odmítá myšlenku, že by při prodeji bitcoinů měla ze zisku odvádět 40 procent. S tímto návrhem přišel americký prezident Joe Biden. Společně s dalšími daněmi na státní a federální úrovni by se sazba vyšplhala až na 48,6 procenta, což by bylo nejvíce ze všech zemí OECD. Už nyní je v USA daněn kapitálový majetek sazbou ve výši 29,2 procenta. Platí to ale jen pro ty, kteří mají roční příjem vyšší než milion dolarů.
Půjdu jinam
Rodačka z Čeljabinsku propadla kryptoměnám v roce 2015 také kvůli tomu, že rubl prudce oslabil vůči dolaru. V té době se bitcoin prodával za 200 dolarů. V roce 2016 se přestěhovala do Spojených států a získala zelenou kartu pro trvalý pobyt, protože byla nadějnou ruskou jachtařkou. „Pokud mě ale vláda začne postihovat, vezmu veškerý majetek a půjdu jinam,“ řekla pro CNBC. Ananinová vyznává myšlenku, že bude žít tam, kde ji vláda omezuje co nejméně. I proto šestadvacetiletá podnikatelka založila firmu, jež umožňuje dalším zájemcům přesunout své daňové bydliště tam, kde to je pro ně výhodné. Tvrdí, že řada lidí, kteří na obchodech s kryptoměnami zbohatli, tak už učinila.
Sama zprostředkovala získání druhého pasu stovkám zájemců, hlavně ze Spojených států, Británie, Kanady a Austrálie. A hlásí zájem u dalších, hlavně těch s americkým pasem. Nejčastěji klienti zaplatí za druhý pas 130 až 180 tisíc dolarů. Většinou to je formou dárcovství do „udržitelného růstového fondu“ dané země. Sama si za právní poradenství účtuje dvacet tisíc dolarů.
Přísné americké úřady
Její podnikání se ale podle úřadů ve Spojených státech pohybuje na hraně legality. Americký daňový úřad IRS prodej kryptoměn se ziskem posuzuje podobně jako prodej nemovitosti, jenž se musí zdanit. A neuznává ani dvojí občanství. Pokud má daňový subjekt zelenou kartu nebo americké občanství, musí své příjmy danit v USA, i když má další pas, vysvětlil Jon Feldhammer z advokátní firmy Baker Botts, který dříve pracoval pro IRS. Úřady na něj pohlížejí tak, že americké vládě dluží peníze. Ananinová k tomu dodala, že řada jejích klientů uvažuje o tom, že se amerického občanství vzdá.
Feldhammer ale upřesnil, že ani tento postup neznamená, že má poplatník od amerického finančáku pokoj. Pokud totiž emigruje, správně musí odvést takzvanou odchodovou daň, jež se vypočítá z veškerého majetku, který má k datu, kdy se vzdává občanství.
Marais tvrdí, že změna občanství kvůli optimalizaci daní je technicky legální operací. Připustil ale, že IRS má globální dosah a může vystopovat původ příjmů z prodeje kryptoměn kdekoli na světě.
Američtí úředníci z IRS mají řadu informátorů v daňových rájích a také se snaží tlačit na vybrané země, aby neumožňovaly Američanům obcházet placení daní. „Pro americké občany je v současné době extrémně těžké svá aktiva v zahraničí skrývat,“ doplnil Feldhammer.
Sama ruská podnikatelka přiznala, že americké úřady její byznysové aktivity bedlivě sledují. Pokud do Spojených států přiletí, většinou je na letišti zadržována úředníky několik hodin a musí svou činnost vysvětlovat. Nejjednodušší je pro ni překračovat hranice z Mexika. Přiletí do Tijuany a pak přejde pěšky do San Diega.