Současné globální šíření opičích neštovic je pro řadu odborníků záhadou. Prvotní genomové sekvence naznačují, že virus nezmutoval, aby byla nemoc více nakažlivá. Není tak zřejmé, proč se začal virus šířit po celé planetě. Epidemiolog Moritz Kraemer z Oxfordské univerzity přiznal, že byl při prvních případech výskytu opičích neštovic v Severní Americe a v Evropě znepokojen.

„Uvědomili jsme si, že je tato epidemie neobvyklá ve své geografické expanzi, přičemž některé klastry nebyly spojeny s cestováním,“ vysvětlil pro britskou verzi časopisu Wired. V minulých letech totiž bylo možné dohledat, jak se případy rozšířily z původních zemí.

I proto s kolegy vytvořil nástroj pro sledování šíření případů ve světě, jenž vizualizuje veškeré aspekty, které mohou být na šíření neštovic nezvyklé. Výskyt opičích neštovic je běžným jevem jen v některých zemích západní a střední Afriky a za normálních okolností se nemoc příliš nešíří do dalších zemí. Poprvé byl virus popsán v roce 1958 u opic. 

Nyní se objevují ložiska nákazy u lidí bez jasného spojení s původními zeměmi výskytu. K 31. květnu mělo podle aplikace Monkeypox Health Map nejvíce případů Spojené království (179), Španělsko (120) a Portugalsko (96). V žebříčku je poměrně vysoko i Česká republika s pěti případy.

Virus je podobný tomu z roku 2018

Vědci nejprve spekulovali, že se objevila nová mutace viru, jež je nakažlivější. Nyní se ale zdá, že tomu tak podle sekvence virového genomu není. Sekvence jsou podobné viru, jenž se šířil v roce 2018. „Pokud jsou virové genomy z této epidemie velmi podobné těm dřívějším, měli bychom větší jistotu, že nedošlo k nějakému evolučnímu skoku v přenositelnosti,“ vysvětlil Jo Walker z Yale School of Public Health.

Jedna z teorií rychlého šíření spočívá v tom, že došlo k prudkému nárůstu letecké dopravy po skončení pandemických opatření v souvislosti s covidem-19 a také slabší imunitě proti ortopoxvirům, jež způsobují opičí neštovice, kravské neštovice i pravé neštovice.

Evoluční biolog Jamie Lloyd-Smith z Kalifornské univerzity v Los Angeles, jenž se tématu opičích neštovic věnuje přes deset let, se domnívá, že imunita v lidské populaci klesá od doby, kdy se podařilo pravé neštovice ve světě vymýtit, tedy od roku 1980. Jen v minulém století tato nemoc způsobila úmrtí mezi 300 a 500 miliony lidí a patří mezi nejnebezpečnější nemoci. 

„Vymýcení pravých neštovic je jedním z největších úspěchů v oblasti veřejného zdraví všech dob,“ připomenul Lloyd-Smith, ale zároveň to vedlo k tomu, že se zastavil celosvětový očkovací program. Mladší generace lidí tak nemají žádnou zkušenost s ortopoxviry. To samozřejmě nyní usnadňuje šíření opičí varianty.

Proč právě teď?

Vědci ale stále neznají odpověď, proč k šíření dochází nyní. Předchozí studie ukázaly, že opičí neštovice jsou na vzestupu několik let v Nigérii, Demokratické republice Kongo a v dalších afrických zemích. Doufají, že následující týdny spojené s pokročilejším genetickým sekvenováním a sledováním kontaktů jim napovědí více.

Walker dodal, že klesající imunita a rozšířené letecké cestování nevysvětlují, proč k šíření nemoci dochází teď, a nikoli před několika lety. „Možná že to všechno odstartovala náhodná série mutací v posledních několika měsících,“ přemýšlí nahlas. Navíc není úplně jasné, jak se virus přenáší mezi lidmi z člověka na člověka. Jednou ze spekulací je sexuální kontakt. U výskytu opičích neštovic ale tento fenomén dosud nebyl popsán. 

Zprávy o šíření virové nemoci vyvolávají obavy, zda se nebude opakovat scénář podobný covidu. Odborníci zatím uklidňují veřejnost, že nakažlivost neštovicemi je oproti covidu minimální. Reprodukční číslo se pohybuje mezi jedním a dvěma, u covidu varianty omikron to bylo více než sedm. Smrtnost této varianty viru by měla být nižší než jedno procento. Navíc svět má již k dispozici očkovací látku, jež se může použít i několik dní po prvních příznacích onemocnění. 

Británie už vydala opatření, aby nakažení lidé byli izolováni doma po dobu 21 dní a očkování dostanou veškeré blízké kontakty nakaženého. Také se nedoporučuje, aby měli sex.

Český biochemik Jan Konvalinka tvrdí, že není důvod panikařit, protože se nemoc nepřenáší vzduchem. „Je to dávno známá nemoc, nákazy se objevovaly vždy přenosem ze zvířete na člověka. Nákazy z člověka na člověka byly velmi vzácné a jsou vzácné i dnes,“ zdůraznil v rozhovoru pro Český rozhlas. Lékaři by se ale měli poučit z komunikace o šíření covidu a přiznat, že některé věci prostě nevědí a musí se počkat, až bude k dané nemoci více dat.