Několik dní před červencovou konferencí ministrů zahraničních věcí oznámil Peking indonéským hostitelům, že mění svého zástupce kvůli „neočekávaným okolnostem“. V Jakartě to vyvolalo mírný zmatek: organizátoři připravili pro účastníky tradiční dar v podobě batikované košile. Čchin je však podstatně větší a mohutnější než jeho narychlo povolaný zástupce Wang I, takže košili bylo třeba přešít – a Indonésané neznali velikost.

Delikátní situace s košilí nakonec dopadla dobře, což se o jejím původně plánovaném příjemci říci nedá. Čchin beze stopy zmizel; v době, kdy vznikaly tyto odstavce, běžel sedmadvacátý den jeho nepřítomnosti na nejvyšší úrovni. 

Čchinova absence přitom přichází ve chvíli, která pro něho měla být velmi důležitá. Měl se setkat s americkým protějškem Antonym Blinkenem (ačkoli schůzka byla na poslední chvíli zrušena), nebyl na zmiňované diplomatické trachtaci a chybět zřejmě bude i na dalším důležitém setkání v Jihoafrické republice.

Vláda mezitím uvedla, že Čchin je mimo z blíže nespecifikovaných „tělesných důvodů“. Z oficiálních záznamů z jednání však zmínky o něm také zmizely a ve státních médiích chyběly. To pro Čchina není dobrá zpráva – ale pro zbytek pekingského vedení také ne.

V sázce je důvěryhodnost

„Čchinovo zmizení skutečně vyvolává velkou nejistotu a zmatek ohledně konzistence, stability a důvěryhodnosti rozhodování Pekingu,“ uvedl pro agenturu Reuters Yun Sun, ředitel čínského programu ve Stimsonově centru ve Washingtonu. „Pokud může vedoucí představitel na úrovni místopředsedy vlády jen tak zmizet bez bližšího vysvětlení, je pro lidi obtížné důvěřovat jakémukoli čínskému představiteli a spolehnout se na jeho postoje.“

Na otázku, kdy se Čchin vrátí ke svým povinnostem, odpověděl minulý čtvrtek na každodenní ministerské tiskovce jeho mluvčí Mao Ning kryptickým „na vaši otázku nemám žádné informace“. Je však známo, že Čching měl naplánované schůzky s britský ministrem zahraničí a na podzim i s nejvyšším diplomatem Evropské unie Josepem Borrellem. Osud těchto setkání je nejasný.

Sedmapadesátiletý Čchin Kang je jedním z nejvýznamnějších hlasů Číny vůči vnějšímu světu. Než ho prezident Si Ťin-pching v prosinci povýšil na ministra zahraničí, byl velvyslancem v USA. Čchin byl jedním z průkopníků bojovně asertivní diplomatické linie, jež později proslula jako „diplomacie vlčího bojovníka“.

Čchin je na čínské politické scéně považován za vycházející hvězdu. Proto jeho zmizení vyvolalo neobvykle intenzivní dohady. Podle údajů internetového vyhledávače Baidu se počet dotazů na jeho jméno za poslední týden zvýšil 28krát na více než 380 tisíc denně.

Žárlivý kolega?

Je přitom možné, že za jeho zmizením (jež v Číně obvykle předchází politickému pádu) stojí závist jeho kolegů. Vypráví se, že poté, co Čchinova žena dala ženě prezidenta Siho domácí koláčky, získal Čchin neobvykle rychle vstup do prezidentova okruhu nejbližších spojenců. Loni povýšil z velvyslance na ministra zahraničí a stal se členem politbyra a jedním z nejmocnějších lidí v Číně. 

Čchinův předchůdce ve funkci Wang I, nyní ředitel Komise pro zahraniční záležitosti partajního ústředního výboru, je považován za Čchinova největšího rivala. Tento týden se právě on namísto Čchina setkal s nestorem americké diplomacie Henrym Kissingerem.

„Kdo z toho má prospěch? Wang I je na prvním místě tohoto seznamu,“ řekl deníku The Washington Post nejmenovaný vysoce postavený člen washingtonského politického establishmentu. „Čchin má uvnitř vlády obrovské množství nepřátel. Byl to pouze průměrně schopný muž, který se vyšplhal vzhůru jen díky tomu, že se dostal blízko k prezidentovi.“