Esej: Prezident Zeman ležící, spící

Nejdiskutovanějšími kulinářskými požitky minulého týdne byly beze sporu meruňkové buchty a vinná klobása s bramborovou kaší. Tedy jídla, která si údajně na ARO jisté pražské nemocnice poručil prezident. O zdravotním stavu Miloše Zemana nevíme – kvůli smyšlenkám a tajnůstkářství jeho „dvorské kamarily“ – prakticky nic, ačkoli bez těchto informací nejsme schopni rozklíčovat tak důležité věci, jako jestli budeme mít ode dneška za rok vládu podloženou sněmovní většinou či kdo bude tou dobou naším premiérem a prezidentem.

Je velmi pravděpodobné, že pokud Zeman nejmenuje v dohledné době premiérem Petra Fialu, odebere mu parlament kvůli tomu, že není schopen vykonávat své povinnosti, všechny pravomoci, a stejně tak je možné, že se prezident (nebo lidé, kteří za ním stojí) poté obrátí na Ústavní soud a my budeme svědky dosud nevídaného politického divadla s nejasným koncem. Prezident může rovněž v budoucnu čelit ústavní žalobě nebo kompetenčnímu sporu se Sněmovnou. Možné je zkrátka prakticky cokoli. Je to mrzuté, ale měli bychom si uvědomit, že skoro všechno už tu jednou (nebo víckrát) bylo, a že pokud my Češi dodržujeme nějakou politickou tradici, pak je to mít čas od času nemohoucího prezidenta, který objektivně není schopen zastávat svůj úřad.

Česká politická tradice

Zkusme si to vyčíslit. Když započítáme Zemana, šest z jedenácti našich prezidentů nebylo kvůli zdraví schopno nějakou dobu zastávat úřad. Jako prvního to potkalo Masaryka (jediný ze zdravotních důvodů rezignoval), po něm Háchu (z Hradu putoval rovnou do vězeňské cely, kde o pár dní později zemřel), Gottwalda (zemřel ve funkci), Svobodu (jako jediný byl odvolán parlamentem) a nakonec Havla. Pokud by se všechna tato období prezidentské nemohoucnosti sečetla, zabralo by to minimálně šest let, což je za ani ne 103 let samostatného státu slušný výkon. Přidejme k tomu, že zjevný duševní úpadek způsobený nemocí postihl i Beneše (několik mrtvic) s Husákem (dvě mrtvice, rakovina), Zápotockého sklátil v prezidentském křesle infarkt a dva již zmínění pánové – Gottwald a Zeman – vykazovali či stále ještě vykazují jasné známky notorického alkoholismu. Není to veselý obrázek, tím víc, že zmíněné prezidentské neduhy měly na naši historii konkrétní dopady.