Nehodí se vám náhodou k něčemu žulové odřezky z kamenické dílny, plastové cívky nebo staré hadry od oleje z autoservisu? I takové nabídky lze najít na internetovém tržišti s odpady, které provozuje český startup Cyrkl. Jak prozrazuje zakladatel a šéf firmy Cyril Klepek, jeho tržiště s odpady postupně expanduje do zahraničí a s každým měsícem roste o 25 procent.

Cyrkl je zatím aktivní hlavně na českém a slovenském trhu, postupně se rozšiřuje do Německa a Rakouska. Úkolem pro příští rok je expanze po celé Evropě. Jedná se o závod s časem; podobný podnikatelský záměr mají dva konkurenti z Nizozemska a ze Spojených států a nyní se hraje o to, kdo vybuduje evropský „Facebook pro odpadky“ jako první.

Růst zatím ještě malého a nízkonákladového startupu podpořila v září investiční skupina Tilia Impact Ventures, za níž stojí spolumajitelka nakladatelství Albatros Media Silke Horáková a jeden ze zakladatelů Impact Hubu Petr Vítek. Investice v řádu jednotek milionů korun podpoří další růst firmy Cyrkl, ze které se může – ale také nemusí – stát významný hráč na trhu s opět využitelnými odpadními surovinami.

Vše od papíru po most

Tak jak tomu v poslední době často bývá, prvotní impulz přišel z Číny. Tamní vláda s platností od počátku roku 2018 výrazně omezila dovoz odpadních surovin ze zahraničí. Evropské a americké odpadářské firmy tím přišly o osvědčenou fintu, jak se výhodně zbavit vysloužilých plastů, papíru a textilií. Dobrá zpráva je, že čínský zákaz zvýšil zájem o materiálové využití odpadů přímo v zemi původu.

Cyril Klepek, v té době pracující jako bankéř v Raiffeisenbank, zatoužil po změně. Před dvěma lety založil společnost Cyrkl Zdrojová platforma. Loni spustil zkušební provoz, od počátku letošního roku jede web s odpady naplno. „Považuji se za zeleného libertariána,“ říká Klepek a dodává, že cílem jeho firmy je „hledat hodnotu v odpadních materiálech“.

Zatím se mu to daří. Do projektu Cyrkl se zapojilo již 1800 společností, mezi ty největší a nejznámější patří Škoda Auto, Siemens, Lidl, Ikea a Mattoni 1873. Velké podniky mohou díky Klepkovu projektu ušetřit řádově miliony korun ročně. Velké odpadářské společnosti, které dominují českému trhu, si totiž za odvoz zbytků z výroby (a jejich uložení na skládku) účtují nemalé sumy peněz.

Firma Cyrkl jim jejich zavedený byznys nabourává. To, co je pro jednu společnost odpadem, totiž může posloužit někomu jinému, kdo pro surovinu nalezne další využití. „Doba našemu podnikání přeje, firmy v časech krize šetří každou korunu,“ dodává Cyril Klepek. Mezi nabízenými odpadními surovinami převládají plasty, dále v pořadí následují kovy, sklo a papír. Zřejmě nejméně obvyklou položkou v nabídce Cyrklu byl vysloužilý most na Slovensku.

Budoucnost patří recyklaci

Jak zmiňuje Cyril Klepek, jeho projekt je ve fázi růstu a výše zisku ani tržeb není rozhodující. Základní přístup k e-tržišti s odpady je zatím bezplatný, za profi přístup zúčastněné firmy platí 25 eur za měsíc. Tržby firmy Cyrkl za letošní rok se budou pohybovat mezi třemi a čtyřmi miliony korun, v příštím roce by to mohlo být už více než 25 milionů. 

Prostor k růstu je ohromný. Evropská unie v posledních letech prosazuje ideu cirkulární ekonomiky, v níž odpady nekončí na skládce, ale míří k dalšímu zpracování. Z módy postupně vychází také energetické využití odpadu ve spalovnách. V situaci, kdy Evropa má jen nevelký těžební průmysl a téměř zcela závisí na dovozu elektroniky či textilu z Asie, se odpady mohou stát cenným zdrojem surovin. Zásadním argumentem se stává také úspora v emisích skleníkových plynů.

Recyklační byznys mohl zaznamenat raketový růst i v Česku, ale původní naděje se nakonec nenaplní. Poslanecká sněmovna v polovině září ustoupila tlaku odpadářských společností a posunula termín pro konec skládkování z roku 2024 na rok 2030. Zafungovat by však mohlo postupné navyšování poplatku za uložení odpadu na skládku.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot. Předplatit si ho můžete ZDE.

David Tramba