Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Rozvíjející se země klimatické závazky přijmou a naplní, pokud to pro ně bude levnější volba, která jim bude zvedat ekonomický růst a životní úroveň.
Nejpozději od vítězství Donalda Trumpa musejí mít i velcí zastánci liberální demokracie jisté pochybnosti o tom, že by to byl politický model prokazující konzistentně svoji superioritu nad všemi ostatními. Čína přitom není sama, která jím otevřeně pohrdá, ale její podíl na světovém HDP se přiblížil tomu americkému na dohled, v paritě kupní síly jej už před časem překonal, a nepřímo úměrně tomu klesla schopnost cokoli Číně vnutit proti její vůli. Počet zemí, které se liberální demokracii spíše vzdalují, než aby se přibližovaly, vzrůstá. Je otázkou, zda autoritářské režimy, byť pravidelně stvrzované relativně svobodnými volbami, jsou ochotny a schopny podílet se na řešení globálních problémů postihujících planetu.
Jestli to na něco platí, pak na rozložení nákladů přechodu na nízkoemisní ekonomiku v čase i prostoru a vypořádání se s problémem „černého pasažéra“. Evropský závazek „nulových čistých emisí“ (NZE) do roku 2050 sám o sobě nevyřeší problémy globálního oteplování, ani kdybychom ještě přitvrdili. Podíl sedmadvacítky na emisích zhruba odpovídá tomu, co vyprodukuje celosvětová výroba cementu, ale její politický výtlak nestačí ani na umravnění bývalého předsedy mléčně-bramborářského kolchozu z Běloruska. USA jsou na rozdíl od EU supervelmoc i ve vojenské dimenzi a Bidenova vláda má srovnatelně ambiciózní ekologické cíle jako Evropa, ale co naplat.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
