Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Nejznámější ekonomickou školu v Česku paralyzují opakované výhrůžky bombovým útokem
„Mimořádná událost. Aktuálně je přerušen veškerý provoz včetně výuky. O obnovení provozu budeme informovat, jakmile od policie obdržíme bližší informace.“ Tak zní zpráva, kterou čím dál častěji čtou na oficiálních webových stránkách studenti a zaměstnanci Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE). Tímto strohým vyjádřením univerzita informuje o tom, že na jejích pozemcích byla nahlášena nastražená bomba.
Jenže z „mimořádné události“ se pomalu stává pravidlo. Bombový útok je totiž pravidelně nahlašován každé zkouškové období. Někdy i několikrát do týdne. Obtěžuje to všechny: vedení školy, pedagogy, ale i studenty. V minulosti například zásah policie přerušil i konání státních závěrečných zkoušek. Nervózní zkoušení tak museli státnice po několika týdnech absolvovat znovu.
„Omlouváme se, ale školu musíme vyklidit. Prosím, abyste do třiceti minut opustili pracovny,“ procházela skupina policistů pracovny učitelů VŠE 17. ledna. K další prohlídce došlo hned o dva dny později, 19. ledna. Někteří z učitelů (autor textu vyučuje na VŠE) neskrývali rozladění, jiní však s policisty žertovali: „Vy jste tu už častěji než někteří naši studenti,“ říkali na chodbě pyrotechnikům.
Postup policie se různí. Někdy nařídí okamžitou evakuaci a lidé musejí opustit budovy univerzity během několika minut. Jindy stanoví přesný čas, kdy musí být škola prázdná – lidem dá třeba hodinu na to, aby mohli dokončit zkoušení, psaní testů, konzultace a podobně. Konkrétně 19. ledna policisté ani evakuaci nenařídili. Prohlídku se speciálně vycvičeným psem provedli za běžného provozu.
„Zajímavý zážitek. Psali jsme test, najednou se rozlétly dveře, vběhli tam dva těžkooděnci, pes nám postupně očichal tašky. Jeden z policistů jen pronesl: ‚Nenechte se rušit, ať vám to dobře dopadne.‘ Během pár minut byli pryč,“ líčí Hrotu jeden ze studentů svou zkušenost s policejním zásahem. „Zrovna jsme psali test. Najednou bouchání na dveře, všichni jsme se lekli. Přišel policista a všiml si, že všichni něco píšeme. ,Na jak dlouho to máte?‘ zeptal se vyučující. Ta mu odpověděla, že ještě třicet minut. ,O. k., tak pak ale všichni ven,‘ reagoval policista. Teď se tomu směju, ale v tu chvíli jsem byla trochu vystrašená, byl to adrenalin,“ popisuje policejní zásah jiná studentka.
Každé nahlášení bomby tak má na škole trochu jiný průběh. „Zda bude škola evakuována, či nikoli, rozhoduje především specifikace jednotlivých výhrůžek,“ říká k tomu Violeta Siřišťová, mluvčí pražské policie.
Od roku 2018 bylo na VŠE nahlášeno již přes dvacet umístěných nástražných výbušných systémů. Zpravidla ve zkouškovém období. Ani jedna z výhrůžek se nakonec naštěstí nenaplnila. Ačkoli by se nabízelo, že za nahlášeními stojí studenti, kteří se jednoduše ten daný den necítí dostatečně naučeni na plánované zkoušení, již dříve se někdejší rektorka Hana Machková nechala slyšet, že k této variantě se vedení školy na základě interních informací nekloní. Univerzita podala již několik trestních oznámení na neznámého pachatele, policii se však viníka nedaří dopátrat. „V dané věci jsme prověřili několik podezřelých osob, kdy jsme však vždy vyloučili jejich podíl na ohlášeních nástražných výbušných systémů. Jednalo se o osoby, které vyplynuly z vlastního šetření Služby kriminální policie a vyšetřování a z poznatků k možným pachatelům získaných od veřejnosti,“ informuje policejní mluvčí Siřišťová.
Škola má s každým nahlášením zvýšené náklady. „Náhradu škody uplatňujeme v rámci podaných trestních oznámení a pohybuje se jen pro školu podle rozsahu evakuace kolem půl milionu až milionu korun na jednu událost,“ říká Věra Koukalová, mluvčí VŠE. Do škody se započítávají mzdové a provozní náklady. Škola již dříve informovala, že desítky tisíc stojí například jídlo, které se navaří v místní menze a kvůli evakuovaným strávníkům se musí vyhodit. Samotný zásah policie daňového poplatníka žádné peníze „navíc“ nestojí. „Zasahují vždy policisté, kteří jsou v daném okamžiku ve službě,“ vysvětluje mluvčí policie. Žádná jiná vysoká škola v Česku podle veřejných zdrojů podobné paralyzující šikaně nečelí.
Pokud výbušniny nenahlašuje současný student, může to být například neúspěšný a vyhozený student z minulosti? Nebo vyhozený zaměstnanec? Každopádně se jedná o člověka, který si osvojil dovednost nenechávat za sebou digitální stopy. Oznámení zasílá e-mailem. „Proto je objasňování dlouhodobým procesem. Pachatel či pachatelé jsou podle všeho velmi dobře orientovaní nejen v IT, ale i v současných technických možnostech policie. Zda se jedná o výhrůžné e-maily jednoho, či více pachatelů, nelze s určitostí uvést. Výhrůžky jsou vždy zasílány e-mailem přímo na vedení VŠE, případně na podatelny policie či hasičského záchranného sboru. Odesílatel výhrůžného e-mailu jej zasílá vždy z jiné e-mailové adresy, kterou pravděpodobně vytvoří pouze pro dané oznámení,“ vysvětluje Siřišťová, proč policisté pachatele dosud neodhalili.
Z vedení jednotlivých fakult VŠE občas zaznívají doporučení, aby případná oznámení končila přímo v koši e-mailové schránky a policie informována nebyla. „Dvacetkrát se něco oznámilo, dvacetkrát z toho nic nebylo. Myslím, že by stálo za to už přivírat všechny oči a nedělat oznamovateli radost tím, že skáčeme, jak on píská. Časem by ho tyto snahy přestaly bavit,“ říká pod podmínkou anonymity jeden z proděkanů fakulty. Toto stanovisko prý již dříve sdělil i na poradě vedení univerzity, kde s ním někteří další členové souhlasili. Podle bezpečnostní směrnice však takové „zavření očí“ není možné a každé nahlášení musí být sděleno policii. Případné evakuaci tak nelze spolehlivě zabránit. „Činíme určitá opatření a kontrolujeme osoby vstupující do školy. Stále však musíme mít na zřeteli bezpečnost lidí,“ zdůrazňuje mluvčí VŠE Koukalová. „Předejít tomu nelze,“ potvrzuje mluvčí policistů.
Podle odborníka na bezpečnost Libora Sladkého z Asociace bezpečná škola musí být každé nahlášení bomby bráno vážně. A to i v případě, že je opakované a ukáže se jako plané. „Nahlášení bombového útoku by byl problém na jakémkoli typu školy. U vysoké školy je však pravděpodobnost umístění bomby vyšší tím, že je otevřená veřejnosti, koná se tam řada akcí, chodí tam spousta lidí, kteří nejsou ani učitelé, ani studenti,“ říká Sladký. Dodává, že univerzita, jakkoli je to náročné a otravné, musí vždy brát výstrahu vážně a postupovat dle schválené bezpečnostní směrnice. „Nemůže začít uvažovat o výstraze jako o planém poplachu a nebrat ji vážně. I to by totiž nakonec mohl být záměr pachatele, snížit obezřetnost a nastavené procesy a bombu do školy opravdu umístit,“ varuje Sladký. I on soudí, že evakuacím a komplikacím s nimi spojeným nelze zcela zabránit. Musíme tedy spoléhat na to, že policie nakonec pachatele vystopuje. „Pak je žádoucí, aby byl potrestán ,exemplárně‘ a mediálně se pro další rozesílatele výhrůžek ukázalo, že tento způsob je zcela nepřijatelný,“ má jasno Sladký.
Vše zlé je však pro něco dobré a platí to i pro tyto případy. Kromě několika studentů, kteří jdou do školy vynervovaní, že se z různých důvodů nenaučili, a odklad zkoušky jim tak přijde vhod, mají z oznámené bomby radost také provozovatelé stravovacích zařízení v okolí školy. Drtivá většina evakuovaných lidí totiž policejní kontrolu přečká právě v kavárnách, hospůdkách a bistrech. Zde čekají na opětovné otevření školy.
