Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Prahřiště U Lenochoda. Zkamenělé stopy naznačují, že děti se cachtaly v loužích už před 11 500 lety

Pokušení skočit oběma nohama do louže plné bahna a vody se v jistém věku takřka nedá odolat. A platilo to i v pravěku.

Prahřiště U Lenochoda. Zkamenělé stopy naznačují, že děti se cachtaly v loužích už před 11 500 lety
ilustrační foto | Shutterstock.com

Právě díky této svrchovaně lidské libůstce se podařilo týmu, který vede Matthew Bennett z univerzity v britském Bournemouthu, objevit 11 500 let staré hřiště či – pokud bychom chtěli být významově zcela přesní – místo, kde skotačily děti.

Dětské prahřiště je dalším pozoruhodným archeologickým objevem z národního parku White Sands, který leží ve Spojených státech na jihu Nového Mexika. Část národního parku tvoří dno dnes vyschlého jezera o rozloze asi sto kilometrů čtverečních a do bahna, které ho v minulosti obklopovalo, se otiskly tisíce lidských a zvířecích stop.

Některé série otisků jsou tak dokonalé a kompletní, že z nich lze – stejně jako v tomto případě – usuzovat na souvislosti, což jiná archeologická naleziště většinou neumožňují. Příslušná studie zatím nebyla publikována, ovšem Bennett se o svá zjištění podělil s britským odborným časopisem New Scientist

Z jeho slov plyne, že plání nejprve kráčel obří, zhruba tři metry dlouhý, dnes již vymřelý pozemní lenochod a zanechal za sebou asi čtyřiceticentimetrové stopy. Poté se na místě objevila skupinka tří až pěti malých dětí a kolem jedné lenochodí šlápoty vytvořila nepřehlednou změť stop.

Interpretovat se to samozřejmě dá všelijak, ovšem podle Bennetta lze z toho, jak dětské stopy deformovaly otisk obří nohy, vyvodit, že se naplnil vodou, děti neodolaly své odvěké vášni a v přírodním bazénku se chvíli cachtaly.

Kdy přišli indiáni do Ameriky?

Je to samozřejmě zajímavý detail, ovšem White Sands už poskytl důležitější objevy než tuto momentku ze všedního dne pravěkých lidí. A opět u toho byl Bennett, který se čtení dávných stop v řečeném národním parku věnuje už několik let.

Loni v září publikoval jiný vědecký časopis Scientist studii, která se zabývá datováním asi šedesáti lidských stop nalezených ve White Sands. Datovat otisky nohou je velmi obtížné, ovšem v těchto se našla semena napadaná z okolo rostoucích rostlin a klasická radiokarbonová metoda určila jejich stáří na 21 až 23 tisíc let.

To je pozoruhodné, protože podle většinou vědců uznávaného názoru pronikli lidé z Asie do Ameriky až někdy před třinácti či čtrnácti tisíci lety. Analýza stop z White Sands posouvá příchod prvních indiánů o mnoho tisíc let do minulosti a podporuje několik jiných podobných studií z nedávné doby, které nezávisle došly k témuž závěru.