Vůbec nejrychleji přitom naspoří lidé na svůj byt na Kypru, kde stačí něco přes šest platů. Ale rychleji než v Česku to jde vlastně kdekoli. Například ve Varšavě, Berlíně nebo ve Vídni potřebuje zájemce přibližně devět ročních platů. Ukazuje to analýza Indexu prosperity, na němž se podílí Česká spořitelna a projekt Evropa v datech.

„Ceny nemovitostí v Česku vzrostly dle posledních dat Eurostatu ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku meziročně téměř o 26 procent, což je největší nárůst z EU. Spolu s růstem úrokových sazeb se tak vidina pořízení vlastního bydlení stala opět vzdálenější,“ řekla Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny.

Právě vysoké ceny rodinných domů a bytů v porovnání s finančními příjmy obyvatel jsou jedním z důvodů, proč je úroveň bydlení v Česku sedmá nejhorší v Evropě. Vedle špatné finanční dostupnosti hraje roli rovněž vysoký podíl výdajů na chod domácnosti nebo délka stavebního řízení.

Hůře než Česko, které na pomyslném žebříčku obsadilo až jednadvacátou příčku, je na tom Slovensko. Skončilo jako poslední, když se propadlo za Rumunsko a Maďarsko. Premiantem je Finsko, které se umístilo v čele tabulky.

Česko v indexu sbíralo kladné body za poměrně vysokou úroveň kvality bydlení: bez plísní či děravé střechy žije 93 procent domácností. Velmi dobře si Česko vedlo také v dostupnosti hygienických zařízení. V porovnání s ostatními státy je v těchto třech oblastech na druhém místě spolu s Finskem.

Nedostupnost a nedostatek bytů a rodinných domů v Česku i dalších zemích nejvíce dopadají na sociálně slabší. V naší republice je bez domova zhruba 22 osob z deseti tisíc obyvatel. Sociální bydlení představuje pouze 0,4 procenta z celkového počtu obytných domů a bytů. Průměrná hodnota Evropské unie přitom dosahuje více než sedmi procent.