Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Polský hříšný tanec. Zájem o interrupce se přelije za hranice

Domácí zákaz potratů vyhání tisíce Polek za hranice. České kliniky na tom mohou vydělat miliony korun.

Polský hříšný tanec. Zájem o interrupce se přelije za hranice
Proti rozhodnutí polského Ústavního soudu se konaly masové demonstrace. Verdikt kritizoval na podzim také Evropský parlament či nevládní organi- zace Amnesty International. | Profimedia.cz

Bývaly to výjimky. Ve Fakultní nemocnici v Ostravě se každý týden hlásí dvě až čtyři Polky s žádostí o umělé přerušení těhotenství. Jejich počty během posledního roku výrazně rostou. „A do budoucna očekáváme další nárůst,“ říká mluvčí nemocnice Petra Petlachová. Podobná je situace i na gynekologické klinice ve Stonavě nebo v nemocnici v Bohumíně, kde rovněž provádějí interrupce polským pacientkám.

„Je to přirozený důsledek vývoje v Polsku, zájem o interrupce se přelije za hranice,“ říká Tomáš Cikrt, někdejší mluvčí ministerstva zdravotnictví a současný šéfredaktor internetového Zdravotnického deníku. Polský Ústavní soud na konci letošního ledna v podstatě znemožnil Polkám v zemi legálně podstoupit interrupci; pomoc tedy musejí hledat v zahraničí. Pro Česko to bude znamenat příliv nikoli jednotek, ale spíš stovek, či dokonce tisíců potratových „turistek“ ročně.

Česká teta z Polska

Podle údajů polské Federace žen a plánování rodiny podstoupí v zemi nelegální potrat až 150 tisíc Polek ročně. Odhaduje se, že zhruba 15 procent z nich odjede na tento zákrok do ciziny včetně České republiky.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit