Nová válečná korveta je dlouhá 89 metrů. Byla zhotovena v hamburských loděnicích Blohm + Voss, stavba trvala pět let. Křest „Kölnu“ provedla stylově starostka Kolína nad Rýnem Henriette Rekerová. Německé námořnictvo vnímá ceremoniál jako vstupenku do lepších časů německé armády a bojových sil. Bundeswehr si totiž těchto plavidel, jež jsou rychlejší a lépe ovladatelná než větší fregaty, objednal deset. Prvních pět lodí třídy Braunschweig bylo dodáno v letech 2008 až 2013.

„Korveta Köln bude chránit náš životní styl a naše hodnoty, naši zemi a naši Alianci,“ zdůraznila při slavnostním křtu Rekerová. Německý viceadmirál a velitel námořnictva Jan Christian Kaack k předání lodi dodal, že se jedná o naléhavé a potřebné posílení námořnictva. Köln je podle něj připraven k intenzivní námořní službě včetně bojových operací a má zlepšit současnou bezpečnostní situaci i v rámci sil NATO v Evropě. Na moři může sloužit sedm dní bez přestávky.

Státní tajemnice na ministerstvu obrany Siemtje Möllerová dodala, že na válku na Ukrajině už reagovala německá korveta Erfurt, jež posílila severní křídlo NATO a hlídkuje v oblasti Pobaltí. Německé námořnictvo tak podle ní dokáže na hrozby reagovat.

Další dodávky lodí by měly probíhat v kratším časovém úseku. Šéf skupiny NVL (dříve Lürssen Defence), která staví pro německé námořnictvo lodě, Tim Wagner slíbil, že se výroba plavidel zrychlí. Kromě NVL se do výroby zapojily i firmy TKMS (ThyssenKrupp Marine Systems) a GNYK (Německé námořní loděnice Kiel). 

Modernizace německého námořnictva dává také perspektivu zakázek německého loďařského sektoru. Průmysl musí zůstat konkurenceschopný vůči ostatním evropským loděnicím, doplnil Wagner. 

Plán na výstavbu nových korvet vznikl už v polovině devadesátých let, zakázka na prvních pět lodí byla schválena v roce 2001. Se stavbou korvety Köln se začalo v roce 2019. Všech pět lodí má být hotovo do roku 2026. Cena zakázky je dvě miliardy eur (49 miliard korun). 

Polovina techniky je nefunkční

Německá armáda je v posledních letech kritizována kvůli žalostnému stavu výzbroje, která je zastaralá a mnohdy nefunkční. Zpráva o stavu bundeswehru za minulý rok dokonce konstatuje, že polovinu německé techniky není možné použít v případném boji. 

Při mezinárodních cvičeních jsou vojáci a jejich vybavení nejslabším článkem, uvedla předsedkyně Výboru pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Eva Höglová. Část kasáren je v dezolátním stavu, důvěra vojáků v politické vedení Německa je slabá. 

Kancléř Olaf Scholz po ruské invazi na Ukrajinu oznámil, že vláda dá na modernizaci armády sto miliard eur. Nově také kabinet souhlasil s nákupem 35 kusů amerických stíhaček F-35. 

Uznávaný Stockholmský mezinárodní institut pro výzkum míru (SIPRI) v aktuální zprávě o zbrojení uvedl, že loňský rok byl, ačkoli poznamenán covidem, rekordní ohledně výše výdajů na zbrojení. Prvně v historii částka přesáhla dva biliony dolarů.

Na prvních dvou místech jsou Spojené státy a Čína. Američané utratili 801 miliard dolarů, v poslední dekádě se zvyšují především výdaje na výzkum a vývoj nových zbraní. Čína vydala na armádu 293 miliard dolarů. Rusko loni utratilo na zbrojení 66 miliard dolarů a je na pátém místě – před ním je ještě Indie a Británie. Německo loni disponovalo armádním rozpočtem ve výši 56 miliard dolarů.