Petříčkova vize

Šéf diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD) udělal poslední krok k tomu, aby se ocitl na cestě ven ze svého úřadu. Kromě nelibosti, kterou si už dávno vysloužil na Hradě, si udělal nového nepřítele v předsedovi vlastní strany Janu Hamáčkovi, když oznámil, že bude usilovat o předsednické křeslo. A Hamáčkovi o tom předem neřekl. 

Petříček nemá při úsilí o předsednické křeslo v rukou moc hratelné karty. Stojí za ním, a to ještě dost opatrně, jen pražská ČSSD. V minulých sněmovních volbách získala pouze 5,57 procenta a uvnitř partaje moc silnou pozici nemá. Petříček také není žádná superstar, ministrem se stal z nouze, náhradou za Hradem odmítnutého Miroslava Pocheho, jemuž původně dělal v europarlamentu asistenta.

Začaly volby

Staré pravidlo, že před volbami neexistuje racionální skupina politiků, se začalo naplňovat.

Staré pravidlo, že před volbami neexistuje racionální skupina politiků, se začalo naplňovat.

Petříček navíc reprezentuje proud, který nechce spolupracovat s hnutím ANO. Ruku na srdce, kdyby ČSSD nechtěla s ANO být, zvolila si před třemi lety místo Jana Hamáčka za předsedu Milana Chovance a bylo.

A co Petříčkovy další snahy o proměnu strany? Populární uskupení pro městské levicové liberály chtěl z ČSSD udělat už Bohuslav Sobotka a vzpomeňme, jak dopadl. On, stejně jako nyní Petříček, by se měl podívat, kdo tomuto trendu vlastně tleská. A i když se ohlas může zdát slušný, opravdu nezaznívá od nikoho, kdo by ČSSD nakonec doopravdy hodil hlas. Jediné, co se teď s Petříčkem může stát, je, že přijde i o poslední podporu. A Česko tím pádem o poslední uvědomělý hlas oficiální zahraniční politiky.