Neziskové organizace tvrdí, že rozdávání peněz lidem na ulici může být jedním z efektivních způsobů, jak je dostat zpět do společnosti a nasměrovat je k pravidelné práci. V San Francisku se inspirovali projektem v kanadském Vancouveru, kde rozdávali bezdomovcům jednorázově sedm tisíc dolarů v hotovosti.

V kalifornském městě organizace Miracle Messages vybrala patnáct lidí a těm dávala po dobu šesti měsíců pět set dolarů (10 800 korun). Chtěla vyzkoušet, jaký to bude mít na komunitu lidí bez střechy nad hlavou dopad. Řada dobrovolníků, kteří bezdomovce motivují ke změně života pravidelnými telefonáty, si uvědomila, že jim i menší suma peněz může výrazně změnit život.

„Stále častěji jsme od našich dobrovolníků slýchali, že jejich přítel bez domova sem tam potřebuje pár stovek dolarů na řešení problémů, které jsou skutečně překážkou v tom, aby jim pomohli s bydlením nebo změnou životního stylu,“ vysvětlil Kevin Adler, ředitel a zakladatel Miracle Messages.

Od dárců vybrali 50 tisíc dolarů a rozhodli se je rozdat vybraným klientům. „Nevěděli jsme, jestli to bude fungovat. Nejde o velké částky peněz, ale přesto by to mohlo znamenat významný rozdíl pro lidi, kteří mají dobrý plán, jak je použít,“ doplnil.

Peníze proti stresu

Ti, kteří se potýkají se závislostí, neměli na peníze nárok. Jediným omezením bylo, že dolary nesmějí použít na nákup drog nebo jinou nezákonnou činnost. Jedna z vybraných žen dokonce malou část věnovala organizaci zpět, protože chtěla mít dobrý pocit. Ve většině případů lidé utratili peníze za jídlo, léky a dopravu. 

Šedesát čtyři procent účastníků projektu uvedlo, že peníze pomohly snížit jejich stres a starosti s financemi. Více než třetina vyvolených si dokázala zajistit vlastní bydlení. „Program Miracle Money mi umožnil našetřit finanční prostředky nutné k nastěhování do trvalého bydlení,“ řekl jeden z nich. 

Bývalá učitelka použila peníze na přestěhování do domu pro seniory. Skončila na ulici, protože měla rakovinu a nemohla pracovat. I když ne všichni pilotní program dotáhli do konce, organizace to vnímá jako úspěch. A chce v něm pokračovat, protože si velké procento lidí dokázalo najít vlastní bydlení, často u přátel nebo formou sdíleného bydlení. 

Adler tvrdí, že v obecné rovině by měly organizace, jež pomáhají bezdomovcům, mít vlastní recept, jak je dostat z ulice a nasměrovat zpět k řádnému životu. 

Na začátku roku 2020 bylo ve Spojených státech podle webu endhomelessness.org přes 580 tisíc osob bez domova. Nejvíce lidí žilo na ulici ve státech New York a Kalifornie. Nicméně jejich počet od finanční krize v roce 2007 klesl, v té době jich bylo 647 tisíc.

Nejistota spojená s pandemií covidu-19 a zvyšování nájemného ve velkých městech mohou jejich počet zvýšit, konstatoval think-tank Brookings Institute. Poškozuje to samosprávy, protože se zvyšují finanční a personální nároky na radnice a neziskové organizace, které spravují útulky a poskytují potravinovou a další pomoc. Dostat bezdomovce z ulic zpět do běžného života je mnohem dražší než poskytnout chudým lidem podporu na jejich první ubytování, tvrdí autoři zprávy o bezdomovectví.