Esej: Pečený vzduch, s. r. o.

Když se na konci května 1720 propadly akcie Mis­sissippské společnosti o 53 procent, vyšli oškubaní francouzští investoři do ulic. Oblehli kanceláře Banque royale (Královské banky) v pařížské ulici Quincampoix, vzduchem létaly kameny a tříštilo se sklo. „Nejtěžší ztráta dopadá na lid této země a postihuje všechny společenské vrstvy,“ líčil události jeden z očitých svědků. A dodával: „Knížata královského rodu a všichni velcí muži se velmi vášnivě bouří.“

Cena akcií Mississippské společnosti ovšem padala dál. Ze 4200 livrů klesla v září na dva tisíce livrů a v prosinci na pouhý tisíc. Bublina definitivně splaskla a skotský finančník a hazardér John Law, který to měl všechno na svědomí, utekl ze země. Zbyla po něm spálená poušť. Zdaleka totiž nešlo jen o pád jedné firmy, ale o kompletní rozvrat francouzských veřejných financí, které Law z pověření královského regenta Filipa Orleánského spravoval. Vybíral daně, jím založená Banque royale převzala obří francouzský válečný dluh a v dosud nevídaných objemech tiskla papírové livry. A šlechtici i měšťané, jak napsal jistý zaměstnanec britského vyslanectví v Paříži, „prodávali majetek a dávali šperky do zástavy“, aby si za ony livry nekryté zlatem „koupili Mississippi“ a pohádkově zbohatli na obchodu s Amerikou. Když britský historik Niall Ferguson vystihl Lawův vliv slovy „Bylo to, jako by jediný člověk řídil současně padesát největších amerických společností, ministerstvo financí a americkou centrální banku“, moc nepřeháněl.

Numera a hausnumera

Kdykoli nějaká současná firma pokoří libovolnou kvantitativní metu – třeba když na začátku ledna překročila tržní hodnota společnosti Apple tři biliony dolarů –, neomylně se v médiích vyrojí články o tom, že je to sice hezké, ale co je to proti dobám, kdy na světě existovaly skutečně velké firmy. Mississippská společnost zaujímá v žebříčku těchto pragigantů, které dělají z Applu garážovou firmu, druhé místo s odhadovanou kapitalizací ve výši 6,5 bilionu dolarů. Třetí je její britská současnice Společnost jižních moří (4,3 bilionu) a nesporným vítězem pak nizozemská Spojená východoindická společnost s kapitalizací 7,9 bilionu dolarů. A pokračujme v jízdě dál. Pokud by ta čísla odpovídala realitě, nebyl by rekordní 200miliardový pokles tržní hodnoty Facebooku (respektive jeho mateřské společnosti Meta) z předminulého čtvrtka ničím jiným než dětským kýchnutím. V úvodu zmíněný pád akcií Mississippské společnosti by totiž šlo ocenit zhruba na 3,5 bilionu dolarů…