Politická matematika je krutá. Miloš Zeman v prezidentské volbě zafungoval na jedničku, partaj s jeho jménem a podporou (SPO) ale ve sněmovních volbách propadla. Fenomén Jiří Paroubek to zažil z opačné strany. ČSSD byla díky němu na vrcholu. Vyhrála v roce 2008 senátní i krajské volby, o dva roky předtím sahala po sestavování kabinetu.
Jenže sám Paroubek nefungoval. Jeho pokus s NS-LEV 21 z něj udělal tragikomickou postavu politických dějin. A teď se Paroubek vrací.
Šéf ČSSD Hamáček přiznal, že Paroubek je jeho neformálním poradcem. Sám expředseda připustil, že se chce vrátit. Zkusil to už jednou, v Cerhenicích na Kolínsku před třemi lety, ale dost potupným způsobem neuspěl, návrat zatípla jeho bývalá stranická buňka v Praze 5.
Kdo za vším tušil Bohuslava Sobotku, nebyl mimo. Sobotka měl vlastnost přehlížet do očí bijící problémy, ale s Paroubkem mu svitlo. Paroubek už dnes patří do úplně jiného světa. Světa bez Pirátů či ANO, tedy protisystémových stran. Právě jako odpověď na Paroubkovu éru se tahle vlna vzedmula.
Stejně jako neuspěl v prezidentské volbě Mirek Topolánek, nemůže už zazářit ani Paroubek. Pokud si ho ČSSD vybere jako kandidáta na prezidenta, bude to jen potvrzení, proč už strana žádné voliče nezajímá. Doba je neúprosně jinde.
Partaj Jana Hamáčka by měla mít na paměti jedno číslo. Sám Paroubek koneckonců průzkumy a statistiky miloval. Když JP naposledy procházel volbami, partaj stojící jen a pouze na jeho jménu oslovila 0,07 procenta voličů. Slovy sedm setin procenta.
