Ukrajina ztratila ve válce s Ruskem iniciativu. Od výměny šéfa generálního štábu Valerije Zalužného, kdy jej nahradil Olexandr Syrskyj, musela ustoupit z Avdijivky a ztratila i některé další vesnice na východě Ukrajiny, upozornil americký think-tank Institut pro studium války (ISW). Syrskyj neúspěchy na frontě přičítá špatným rozhodnutím ukrajinských velitelů.

Každopádně už několik měsíců sami ukrajinští vojáci přiznávají, že mají málo munice a musí s ní šetřit. To vede k postupu ruských jednotek, i když má ruská armáda vysoké ztráty.

Celou situaci na frontě zásadně ovlivňuje i obstrukce republikánů ve Sněmovně reprezentantů. Šéf dolní komory Kongresu Mike Johnson odmítá jednat o zahraniční pomoci, kterou už schválil Senát, jež by pro Ukrajinu znamenala dalších šedesát miliard dolarů na další zbraně a munici. Nejprve chce vyřešit financování ochrany americko-mexické hranice.

Hrot24, Pavel Svatoš

Na druhou stranu se objevují i názory, že částečné úspěchy Kremlu na frontě mohou vyvolat mnohem větší reakci západních spojenců. Pokusný balónek vyslal už francouzský prezident Emmanuel Macron, jenž nevyloučil vyslání jednotek NATO na Ukrajinu.

I když jde spíše o informační manévr směrem k ruskému prezidentovi Putinovi, některé státy Aliance tuto myšlenku podpořily. Například Estonsko, Lotyšsko, Nizozemsko nebo Kanada. Spíše by mělo jít o instruktory, kteří budou školit ukrajinské vojáky přímo na jejich území.

Paradox eskalace: Nikdo nechce prohrát

Část západních analytiků míní, že právě neúspěchy na frontě mohou vyvolat takzvaný paradox eskalace, kdy Západ začne Ukrajině dávat i zbraně, o které dlouhé měsíce Kyjev žádá, s cílem nedopustit vítězství Ruska.

„Když jedna nebo druhá strana konfliktu získá převahu, stoupá riziko kompenzační eskalace od strany, která je slabší,“ uvedl šéf globální poradenské firmy TS Lombard Christopher Granville, jenž dříve působil jako britský diplomat na velvyslanectví v Moskvě. Žádná ze stran války na Ukrajině nechce prohrát, protože je v sázce příliš mnoho, dodal.

Změna dynamiky na frontě může být paradoxně více nebezpečná pro Moskvu, napsal web CNBC. Nyní se mohou západní spojenci Ukrajiny „rozhoupat“ a poskytnout obráncům na východě Evropy další zbraně.

Kromě pokročilejších systémů protivzdušné obrany jsou ve hře další dodávky raket delšího doletu, případně už schválené americké stíhačky F-16, ke kterým má dojít během léta. To bude pro Rusko znamenat mnohem obtížnější podmínky bojů, než které panují nyní. Přitom už nyní má ruské letectvo vysoké ztráty stíhaček a stíhacích bombardérů, což vedlo k utlumení aktivit ruského letectva.