Tak nějak podvědomě tušíme, že se řadě lidí během pandemie nevede ekonomicky právě nejlépe. Státní statistiky podpory tomu ale zatím neodpovídají. Například počet příjemců dávek v hmotné nouzi se během roku 2020 téměř neměnil. Vzrostl z 1,29 procenta na pouhých 1,34 procenta. Některé sociální dávky, například příspěvek na bydlení, Češi loni čerpali dokonce méně než doposud. A to navzdory nárůstu nezaměstnanosti, kdy se počet uchazečů o zaměstnání dostal na úroveň roku 2017, tedy na 4,3 procenta. Část populace ohrožená ekonomickými dopady koronavirové krize se podle autorů projektu Mapa nezaměstnanosti z Centra pro společenské otázky – SPOT totiž v oficiálních statistikách zatím neobjevuje, navíc mají omezenou možnost sociální dávky čerpat.

Prekérní situace

Nový projekt z dílny Centra pro společenské otázky – SPOT Mapa nezaměstnanosti a sociální nejistoty zachycuje paradoxní vývoj růstu nezaměstnanosti na straně jedné a stagnace, a v některých případech dokonce poklesu, čerpání sociálních dávek na straně druhé. Doprovodná analýza zaměřující se na tento paradox ukazuje, že se do rizikové situace loni dostávali i lidé v poměrně stabilní finanční situaci, kteří o sociální dávky běžně nežádají. „Drobní podnikatelé nebo osoby pracující na dohodu mají omezený přístup k běžné sociální podpoře a zabezpečení. V krizové situaci, jakou je pandemie, je pak nutné hledat k řešení jejich sociální situace ad hoc nástroje jako ošetřovné nebo kompenzační bonusy,“ vysvětluje Lucie Trlifajová, vedoucí výzkumného týmu SPOT. 

Český statistický úřad zaznamenal v průběhu roku 2020 dvojnásobný pokles odpracovaných hodin u pracovníků na prekérních pozicích (nejistých pozicích) oproti zaměstnancům. Podle PAQ Research má nyní až pětina z těchto pracovníků problém se splácením závazků nebo dluhy. Zjištění analýzy SPOT navíc ukazuje, že státní podpora prekerizovaných pracovníků je nedostatečná a přichází často pozdě.

Živnostníci se úřadu práce vyhýbají

Řada živnostníků má podle výzkumníků problém pokrýt základní náklady. Přesto podobně jako v předchozích letech pobírala dávky jen malá část z nich. „Na úřad práce se živnostníci zdráhají přihlásit. Znamená to omezení podnikání a nulový nárok na kompenzace,“ má zkušenost Andrea Svobodová, výzkumnice, která vedla rozhovory s lidmi zasaženými pandemií. A dodává: „Tito lidé milují své profese a doufají v co nejrychlejší návrat k normálu. Mezitím si hledají překlenovací práce. Minimalizují náklady. A pokud mají možnost, obracejí se s prosbou o pomoc na své rodiny. Někdy jsou ale odkázáni na půjčky nebo prodej osobních věcí.“

Díry v podpoře

Vedle skutečnosti, že se o dávky prekerizovaní pracovníci stydí požádat, sehrály podle zjištění výzkumníků klíčovou roli také státní politiky. V červenci 2020 začala platit novela zákona o státní sociální podpoře. V tomtéž měsíci klesl o 35 tisíc domácností počet příjemců příspěvku na bydlení. Ten loni pobíralo 3,5 procenta domácností. „Na případu osob v nejistých zaměstnáních dochází vlivem pandemie ke zviditelnění dlouhodobých systémových problémů sociální politiky ČR – prekérní práce a nízké mzdy, vysoké ceny bydlení, obtížně řešitelné exekuce, problematické možnosti skloubení práce a péče,“ vysvětluje Trlifajová s tím, že by stát měl do svých politik zaměstnanosti zahrnout i prekerizované pracovníky.