V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Počet příjemců dávek v hmotné nouzi se loni téměř neměnil. Vzrostl z 1,29 procenta na pouhých 1,34 procenta.
Tak nějak podvědomě tušíme, že se řadě lidí během pandemie nevede ekonomicky právě nejlépe. Státní statistiky podpory tomu ale zatím neodpovídají. Například počet příjemců dávek v hmotné nouzi se během roku 2020 téměř neměnil. Vzrostl z 1,29 procenta na pouhých 1,34 procenta. Některé sociální dávky, například příspěvek na bydlení, Češi loni čerpali dokonce méně než doposud. A to navzdory nárůstu nezaměstnanosti, kdy se počet uchazečů o zaměstnání dostal na úroveň roku 2017, tedy na 4,3 procenta. Část populace ohrožená ekonomickými dopady koronavirové krize se podle autorů projektu Mapa nezaměstnanosti z Centra pro společenské otázky – SPOT totiž v oficiálních statistikách zatím neobjevuje, navíc mají omezenou možnost sociální dávky čerpat.
Nový projekt z dílny Centra pro společenské otázky – SPOT Mapa nezaměstnanosti a sociální nejistoty zachycuje paradoxní vývoj růstu nezaměstnanosti na straně jedné a stagnace, a v některých případech dokonce poklesu, čerpání sociálních dávek na straně druhé. Doprovodná analýza zaměřující se na tento paradox ukazuje, že se do rizikové situace loni dostávali i lidé v poměrně stabilní finanční situaci, kteří o sociální dávky běžně nežádají. „Drobní podnikatelé nebo osoby pracující na dohodu mají omezený přístup k běžné sociální podpoře a zabezpečení. V krizové situaci, jakou je pandemie, je pak nutné hledat k řešení jejich sociální situace ad hoc nástroje jako ošetřovné nebo kompenzační bonusy,“ vysvětluje Lucie Trlifajová, vedoucí výzkumného týmu SPOT.
Český statistický úřad zaznamenal v průběhu roku 2020 dvojnásobný pokles odpracovaných hodin u pracovníků na prekérních pozicích (nejistých pozicích) oproti zaměstnancům. Podle PAQ Research má nyní až pětina z těchto pracovníků problém se splácením závazků nebo dluhy. Zjištění analýzy SPOT navíc ukazuje, že státní podpora prekerizovaných pracovníků je nedostatečná a přichází často pozdě.
Řada živnostníků má podle výzkumníků problém pokrýt základní náklady. Přesto podobně jako v předchozích letech pobírala dávky jen malá část z nich. „Na úřad práce se živnostníci zdráhají přihlásit. Znamená to omezení podnikání a nulový nárok na kompenzace,“ má zkušenost Andrea Svobodová, výzkumnice, která vedla rozhovory s lidmi zasaženými pandemií. A dodává: „Tito lidé milují své profese a doufají v co nejrychlejší návrat k normálu. Mezitím si hledají překlenovací práce. Minimalizují náklady. A pokud mají možnost, obracejí se s prosbou o pomoc na své rodiny. Někdy jsou ale odkázáni na půjčky nebo prodej osobních věcí.“
Vedle skutečnosti, že se o dávky prekerizovaní pracovníci stydí požádat, sehrály podle zjištění výzkumníků klíčovou roli také státní politiky. V červenci 2020 začala platit novela zákona o státní sociální podpoře. V tomtéž měsíci klesl o 35 tisíc domácností počet příjemců příspěvku na bydlení. Ten loni pobíralo 3,5 procenta domácností. „Na případu osob v nejistých zaměstnáních dochází vlivem pandemie ke zviditelnění dlouhodobých systémových problémů sociální politiky ČR – prekérní práce a nízké mzdy, vysoké ceny bydlení, obtížně řešitelné exekuce, problematické možnosti skloubení práce a péče,“ vysvětluje Trlifajová s tím, že by stát měl do svých politik zaměstnanosti zahrnout i prekerizované pracovníky.
