Aby už Česko nebylo „montovnou“, ale „mozkovnou“. Čeští startupisté žádají vládu o možnost dát svým raným zaměstnancům podíl na zisku z prodeje firmy. Systém takzvaných zaměstnaneckých akcií by podle nich významně pomohl české startupové scéně. 

Otevřený dopis podepsalo 146 zakladatelů, ředitelů a investorů tuzemských technologických startupů s celkovým obratem téměř 90 miliard korun. V seznamu je například Oliver Dlouhý (Kiwi), Ondřej Fryc (Mall), Richard Valtr (Mews), Hubert Palán (Productboard), Jan Čurn (Apify), Martin Kasa (Pilulka), Karel Obluk (AVG), Tomáš Braverman (Slevomat), Peter Hajduček (Footshop), Alan Pock (Investown), Daniel Helcl (Woltair), Leoš Kubíček (Virtual Lab) nebo Petr Boroš (Retino).

Podle startupistů není současné nastavení daní z příjmů použitelné. Zákon totiž předpokládá okamžitý převod podílů či akcií na zaměstnance, což je pro většinu firem nežádoucí kvůli komplikacím v corporate governance. Složitá vlastnická struktura startupům omezuje možnosti prodeje nebo získání dalších investic. 

Signatářům dopisu také vadí podmínka, že k získání akcií musí zaměstnanec zůstat pracovat ve společnosti do doby jejího prodeje, případně musí prodej proběhnout do 10 let od nabytí podílu.

„Tyto podmínky vystavují zaměstnance, respektive společnosti, riziku předčasného zdanění v situaci, kdy si to ještě nemohou dovolit. Pro ilustraci – i naše nejúspěšnější startupy potřebovaly od založení do úspěšného prodeje delší dobu: Avast 33 let, AVG 26 let, Mall.cz 12 let nebo Zásilkovna 13 let,“ píše se v dopisu.

Startupisté připomínají, že Česko zaostává za mnoha evropskými zeměmi, byť zde vzniklo mnoho mezinárodně úspěšných projektů. V tuzemském klubu jednorožců, tedy startupů s tržní kapitalizací větší než jedna miliarda dolarů, jsou zatím pouze tři startupy – on-line prodejce potravin Rohlík podnikatele Tomáše Čupra, softwarová firma Productboard a poskytovatel systému pro správu ubytovacích zařízení Mews. Baltské státy jich mají devět, Švédsko 25 a Izrael 26.

„Přitom máme na víc. Naše země má technologickou tradici, máme kvalitní univerzity a mnoho chytrých a pracovitých lidí. Bez těchto lidí úspěšný startup nelze vybudovat, ale zakladatelé jim na začátku často nedokážou nabídnout stejnou odměnu jako velké zaběhnuté firmy, včetně těch zahraničních,“ doplňují signatáři s tím, že jednou z možností, jak talentované zaměstnance získat, je nabídnout jim finanční podíl na případném budoucím prodeji startupu – nebo jeho vstupu na burzu.

Aby ale byl systém zaměstnaneckých akcií použitelný pro tuzemský trh, musí podle startupistů splňovat několik podmínek. Například bezpodmínečně ctít zásadu „no tax before cash“, kdy zaměstnanci nemají nikdy platit dopředu daň z opce nebo podílu, který se stále neprodal. Dále signatáři volají i po větší flexibilitě v otázce zaměstnaneckých akcií. „Nežádáme o žádné daňové úlevy. Žádáme pouze o možnost dát raným zaměstnancům startupů podíl na zisku z prodeje firmy,“ dodávají. 

Podle startupistů je teď poslední šance na to, aby vláda prosadila funkční systém zaměstnaneckých akcií. „Je promarněná příležitost, že takový systém v ČR stále nemáme. V tomto volebním období je poslední šance takovou změnu prosadit. Pokud se nám to nepodaří, zbytečně naše země ztratí další roky, během nichž by u nás mohl vzniknout třeba nový Skype, Spotify nebo Bolt.“

V roce 2022 zaměstnávaly české startupy zhruba 150 tisíc lidí, vyplývá z analýzy SmartMarket Report. Silné startupové ekosystémy vznikly například v Silicon Valley, Estonsku či Velké Británii.