Česko na energie zpracovává jen dvanáct procent komunálního odpadu. Do roku 2030 to má být třetina
Není to tak dávno, co se pod pojmem odpadové hospodářství skrývala výhradně přeprava z bodu A do bodu B, tedy typicky od domácí popelnice na skládku, zavzpomínal Peter Kurth, prezident Evropské asociace odpadového hospodářství (FEAD). Dnes jsou však úkoly sektoru výrazně širší a dotýkají se prakticky všech sfér ekonomiky, od primárního roztřídění přes zajištění surovin pro průmyslovou výrobu, produkci energií až po omezení vzniku CO2. A to vše při snaze o maximální redukci toho, co nakonec na skládce opravdu skončí.
„Množství odpadu roste rychleji než HDP, rychleji než populace a rychleji než recyklační kapacity EU. V prvé řadě proto potřebujeme zastavit produkci takového množství odpadu, dále pak zlepšit sběr a zpracování toho, čemu nemůžeme zabránit,“ prohlásil evropský komisař pro životní prostředí Virginijus Sinkevičius na nedávné konferenci Vyšší energetická a materiálová bezpečnost v zemích EU, kterou organizovala Česká asociace oběhového hospodářství (ČAObH) a týdeník Hrot byl jejím mediálním partnerem.
Stále vysoká míra skládkování
Řečníci se shodli, že sektor může sehrát klíčovou roli při současných výzvách Evropy, tedy při zajištění zdrojů pro průmysl a boji proti energetické i klimatické krizi. Zvýšení podílu recyklovaných materiálů může významně navýšit dostupnost surovin, které se dnes dovážejí z dalekých zemí. „Využití surovin z recyklovaného materiálu pomůže zachránit 96 procent některých kovů,“ nastínil Kurth. To povede i k omezení produkce skleníkových plynů. Jak totiž upozornil Sinkevičius, právě při těžbě a zpracování surovin dnes vzniká polovina světových emisí.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot