V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Výzkum, který se zabýval sto let vyhynulým japonským vlkem, naznačuje, že k domestikaci psů došlo nejspíš ve východní Asii.
Na světě existuje zhruba 450 plemen psů, která se všechna vyvinula z vlka. To je neoddiskutovatelný fakt. Stále však není jasné, o kterou populaci vlka šlo, a tedy ani to, kde k domestikaci psa došlo. Teorií existuje celá řada – od Evropy přes Blízký východ až po východní Asii. Tým japonských vědců, který vedl evoluční biolog – a milovník psů – Yohey Terai z univerzity SOKENDAI (Graduate University for Advanced Studies v Hayamě), nyní představil na webu bioRxiv dosud nerecenzovanou studii, která poměrně silně naznačuje, že k domestikaci psa došlo zřejmě ve východní Asii.
Toto zjištění je vedlejším produktem zkoumání japonského vlka – zvláštního poddruhu vlka obecného (Canis lupus hodophilax) –, který žil v Japonsku po tisíce let, než někdy na počátku 20. století vyhynul. Tým proto nejdříve extrahoval z dochovaných pozůstatků (z muzejních exemplářů i lebek, které si Japonci tradičně přibíjeli coby ochranu na střechy svých domů) kompletní genom devíti exemplářů japonského vlka. Poté jej srovnal s jedenácti genomy japonských psů, mnoha dalších psů (od australských psů dingo až po moderní plemena), různých populací vlků a dalších psovitých šelem, jako jsou lišky či kojoti.
Výsledek překvapil. Obecně se vlčí populace dělí z genetického hlediska na tři velké skupiny – evropskou, blízkovýchodní a východoasijskou. Japonští vlci patří logicky do té východoasijské, vůbec nejblíže však geneticky mají ke psům jako k celku. „Je to sesterský vztah,“ řekl Terai vědeckému časopisu Science. Jinak řečeno, data naznačují, že japonští vlci a psi mají společného předka, přičemž nejspíše šlo o dávnou, dnes vyhynulou populaci vlků, která kdysi žila – tady ovšem nezbývá než odhadovat – někde ve východní Asii.
DNA japonských vlků se kromě toho přímo otiskla do DNA současných psích plemen. Platí přitom, že psi spojení s východní Asií, jako jsou třeba moderní japonská plemena (například shiba-inu) nebo naopak původem starobylí psi dingo (do Austrálie pronikli až spolu s lidmi), sdílejí s japonskými vlky zhruba 5,5 procenta své DNA. Evropská plemena – jako například němečtí ovčáci či labradorové – mají ovšem v sobě „japonských“ genů mnohem méně. Podle autorů studie to zřejmě svědčí o tom, že se japonští vlci druhotně křížili s východoasijskými psy a ti pak něco z jejich genů zanesli na západ.
