Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
O komunitních projektech v Africe, jejich vztahu k přírodě i inspiracích ze Skandinávie vypráví v rozhovoru Jakub Zelený, poradce pro klimatické projekty humanitární a rozvojové organizace Člověk v tísni.
Samozřejmě u ostrovních zemích, které čelí vzestupu hladin oceánu a jsou kvůli změnám klimatu odsouzeny k zániku. Příkladem může být Tuvalu, Marshallovy ostrovy, Maledivy a další.
Výrazné dopady vidíme také v zemích subsaharské Afriky, které se kvůli zvyšující se teplotě a extrémům v počasí stávají prakticky neobyvatelné. Zambie, Etiopie, Mali, ale i Sýrie a Irák sužují extrémní sucha i povodně a Kambodža či Bangladéš jsou často zasažené bouřemi.
Před časem jsem byl na konferenci COP26 v Glasgowě, kde se o tématu poměrně hodně diskutovalo. Delegace přírodních národů tzv. globálního jihu připomněla, že chrání 80 procent veškeré biodiverzity, čímž dali jasně najevo, že se o planetu dokážou start lepe než my z bohatého severu.
Neřekl bych, že se tyto národy chovají neekologicky. Pokud tam je plastový odpad, je to často odpad z Evropy. My sice třídíme plasty, ale velkou část vůbec neumíme zpracovat či recyklovat. Dříve se vytříděný plast hodně vyvážel do Číny a dnes končí v rozvojových zemích.
Rozvojové země sice nemají správné návyky, nemají například odpadkové koše a plastovou lahev vyhodí kdekoliv. Nicméně jejich ekologická stopa je zanedbatelná oproti globálnímu severu.
Bohaté země globálního severu způsobily změnu klimatu a chudé země globálního jihu už dnes zažívají důsledky, které jim komplikují život. Na konferenci tak mimo jiné zazněla žádost od rozvojových zemí, aby rozvinuté země financovaly nejen jejich adaptaci na klimatickou změnu, ale i nízkouhlíkovou ekonomiku a poskytly náhrady za způsobené škody, které již změna klimatu napáchala.
Jsem přesvědčený, že v mnohem větší míře to dělají země bohatého severu. Pokud komerční společnost těží zlato nebo kovy v rozvojové zemi, vypouští zbytkové chemické látky na korály. Když se v Kanadě či USA těží ropa, také znečišťují vodní zdroje.
Samozřejmě, ale o tom jsme se bavili. Je třeba volit takové politiky, kteří berou ochranu životního prostředí vážně. A určitě takové firmy nepodporovat, nekupovat jejich výrobky.
Záleží na rozvojové zemi, někde s přírodními zdroji zachází velmi neuváženě, jinde můžeme naopak najít příkladné jednání podporující životní prostředí. V takových zemích je častá komunitní péče o životní prostředí, komunitní vysazování stromů. Vzdělávání v ekologii a vedoucí k šetrnému chování však většinou není součástí školní výuky v chudých zemích, pokud se nějakým způsobem chovají k životnímu prostředí, vychází to z jejich způsobu života, který silně závisí na stavu krajiny.
S výukou v severských zemích nemám zkušenost, nicméně obecně se mi zdá, že environmentální výuka je ve školství stále nedostatečně zavedená, takže i tam jsem trochu skeptik, i když jsou jistě mnohem dál než my. Dobrým zdrojem je ale samozřejmě internet, a tak i čeští studenti mají přístup k aktuálním informacím a výukovým materiálům. Mnoho mladých Čechů se o změně klimatu dozvědělo právě na internetu, nikoli ve škole.
Ekologie je obrovskou příležitostí pro inovace. Například v Brně fungují komunitní solární elektrárny, které vůbec nezasáhlo zvýšení cen energie, jsou totiž soběstační. Ve Stockholmu zase využívají městskou zeleň jako palivo, kterým vyhřívají bytové domy. Současně vzniká biouhel a ten používají jako přídavek zkvalitňující půdu, což pomáhá zvýšit produkci dřeva na další palivo, kterým se opět topí v zimě, přesně v duchu cirkulární ekonomiky.
Jsem také velký fanda městského zemědělství. Například v Berlíně najdete řadu městských zahrad pro pěstování zeleniny. Příkladem může být také Kodaň, která je vyhlášená pro své šetrné hospodaření s vodou.
Severské státy obecně jdou v mnohém napřed a některá jejich města jsou koncipovaná s důrazem na přírodě blízká opatření a cirkulární ekonomiku.
Pro mne osobně jsou ale velkou inspirací zmíněné domorodé kmeny, které žijí v pralese v souladu s přírodou a udržitelně se starají o svůj ekosystém.
Článek vyšel na webu Ecoista.cz
