Zní to jako začátek vtipu. Sejdou se Maďar a Slovák v Sudetech a kvůli českým volbám o některých věcech raději mlčí. Ale zase taková sranda to není. Viktor Orbán, eso Andreje Babiše, které vytáhl před volbami do Sněmovny, by se zrovna na území bývalých Sudet moc ukazovat neměl. Je to právě on a jeho strana, kdo usiluje o zrušení Benešových dekretů. 

Není účelem tohoto komentáře hodnotit dekrety nebo následný poválečný odsun. Cílem je Babišovo pokrytectví. Pokud má na řešení poválečné situace stejný názor jako Orbán, měl by se s tím voličům v Ústeckém kraji svěřit. Jistě by je to zajímalo. Pokud ne, neměl Orbána do Ústí nad Labem zvát (těch důvodů k nepozvání by se samozřejmě našlo víc). 

Koho tedy Babiš přivítal ve městě, v němž našlo díky odsunu bydlení na třicet tisíc nových obyvatel? Muže, který si o dekretech myslí toto: „Nebyly dobré pro 20. století a nejsou určitě dobré ani pro 21. století.“ Důvod Orbánova prohlášení je zřejmý. Kromě Němců muselo z Československa odejít na sto tisíc etnických Maďarů, protože Maďarsko stálo na konci války na straně Německa. Ještě doplňme, že Orbánova vláda v roce 2012 vyhlásila 12. duben za den památky odsunutých z „Horních Uher“, rozuměj Slovenska.

Ano, Orbán může mít v určitém úhlu pohledu na historickou roli dekretů pravdu. Ale sdílí ji Babiš? Proč se tomuto v regionu citlivému tématu vyhnul?

Připomeňme ještě jedno vystoupení, které ukazuje, že nejde o Orbána, ale o politiku celé jeho strany vládnoucí Maďarsku. Člen strany a státní tajemník pro národnostní politiku Árpád Potápi před třemi lety dekrety označil za „ďábelský plán, který hledal viníky mezi nevinnými“.

Pokud by slova o zrušení Benešových dekretů pronesla německá kancléřka nebo vysoký člen vládní strany, v Česku by asi nastala vlna národního vzepětí. Andreji Babišovi a Viktoru Orbánovi to nejenže prochází, ale na tomto základě bojují v Ústeckém kraji o úspěch hnutí ANO. A víte co? Vyjde jim to.