Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Nutnost, nebo Pandořina skříňka?

Nová Sněmovna stojí před nelehkým rozhodnutím, zda Čechům pobývajícím v zahraničí umožní korespondenční volbu poslanců a prezidenta

Nutnost, nebo Pandořina skříňka?
ilustrační foto | Tomáš Novák

Návrh novely o korespondenčním hlasování předložil Senát, kde jej ještě před sněmovními volbami iniciovali tehdy opoziční, dnes převážně vládní senátoři. Přijat byl v říjnu 2021 a platit má už v příštích prezidentských volbách. V Senátu jej podpořila pohodlná většina 51 ze 64 přítomných zákonodárců. K provládním a „nezávislým“ senátorům se při hlasování přidali i někteří jejich kolegové zvolení za ANO.

Situace v dolní komoře je jiná: vládní strany jsou pro, opozice ostře proti.

O co vlastně jde

Senátní návrh zavádí korespondenční formu hlasování ve sněmovních a prezidentských volbách pro všechny české občany, kteří v době voleb dlí v zahraničí. Tedy jak pro ty, kdo zde trvale žijí, tak pro stipendisty na semestrálním studijním pobytu nebo několikadenní dovolenkáře. Odhadem jde o několik set tisíc voličů.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit