Nucený výsek. Na prodej budou strojírny, dopravci i hotely
Ochromení ekonomiky povede k vlně bankrotů a vynucených prodejů firem. Dravci s volnými penězi už brousí nože.
redaktor
Vezměte seznam třiceti nejbohatších Čechů, škrtněte z něj Marka Dospivu, Jaroslava Strnada a Jiřího Šimáněho a máte sedmadvacet byznysmenů, kteří budou nakupovat. Je to trochu nadsázka, ale jeden z expertů na fúze a akvizice takto výstižně shrnul, co se bude v následujících měsících dít v českém byznysu. Někdy v době, kdy si budeme připomínat 399. výročí popravy (jiných) sedmadvaceti českých pánů, začne zase téct krev. Sice snad jen ta korporátní, ale zato po celém Česku, ne jen na Staroměstském náměstí.
Miliardáři budou mít k lovu mnoho příležitostí. A tím nemyslíme firmy typu Leo Expressu, Smartwings nebo Vítkovických strojíren. Ty byly v potížích už dávno předtím, než z čínského Wu-chanu dorazily první zprávy o dosud neznámé chorobě. Několikaměsíční paralýza většiny světa zlomí vaz dalším firmám. Typickou obětí koronavirové krize mohou být strojírenské podniky s českým vlastníkem nebo obchodní řetězce s módou a sportovními potřebami.
Padnou i větší podniky, ale obětí krize se stanou hlavně malí a střední podnikatelé – majitelé restaurací, hotelů, penzionů a menších cestovních kanceláří. „Jedním z dopadů této krize bude oslabení střední vrstvy; bude víc chudých. Miliardáři zůstanou, někteří si i polepší,“ domnívá se vedoucí partner poradenské firmy Grant Thornton Advisory David Pirner.
Vypukne to na podzim
Zatím je klid před bouří. Vlastníci firem v úzkých si ještě nepřipouštějí rozsah problému, nesmířili se s poklesem hodnoty své společnosti. A investoři zase vědí, že čas hraje pro ně, a proto nespěchají. „S ohledem na situaci s nejasným vývojem valuace jejich firem, která se bude odvíjet od míry postižení jednotlivých odvětví, prodávající i kupující spíše vyčkávají,“ říká k dnešnímu stavu vedoucí partner kanceláře Havel & Partners Jaroslav Havel.
Oslovení experti tipují, že vlna vynucených prodejů firem dorazí na podzim. Dává to smysl. Firmy postižené krizí si mohou odložit splátky úvěrů až o šest měsíců, navíc jim vláda přispívá na výplatu mezd zaměstnanců. Někdo se do října vzpamatuje a postaví na nohy, ale mnohé firmy už to nedokážou.
Kdo bude typickou obětí koronavirové krize? Padat budou firmy provozující hotely a penziony, restaurace, fitness centra, cestovní kanceláře, zřejmě i některé soukromé dopravní firmy. „Cestovní kanceláře se relativně složitě prodávají, protože mají velmi málo hmotných aktiv – fakticky jen personál, vztahy s klienty a nasmlouvané ubytovací a transportní kapacity. U nich očekáváme spíše krachy než prodeje,“ zmínil ředitel Patria Corporate Finance Marek Rehberger.
Velké majetkové změny se podle oslovených odborníků odehrají u hotelů. „Vlna bankrotů či nechtěných prodejů hotelů určitě přijde. Nejrizikovějsí skupinou jsou přeúvěrované menší hotely, které nemají dostatek likvidity a jsou odkázány na turisty ze zahraničí,“ říká investor Ondrej Spodniak, jehož firma Premiot Group se zaměřuje na reality včetně hotelů.
Rizikové dluhopisy
Podle Rehbergera se do existenční krize mohou dostat také dodavatelé jednodušších autodílů s českými majiteli. Mají totiž nízké marže a více než měsíční odstávka v automobilkách je citelně vyhladověla. V ohrožení jsou i jiné výrobní podniky, které dlouhodobě fungovaly s nízkými maržemi, a nedokázaly si proto vytvořit finanční polštář na horší časy. Hlavně ty s českými majiteli.
Oslabené budou i firmy, které vydaly velké objemy dluhopisů. Na ně se totiž nevztahuje vládní moratorium na splácení závazků. Jestliže i v době největší prosperity zkrachoval obchod s módou Zoot (ztráta pro držitele dluhopisů více než 200 milionů korun), nabízí se zneklidňující otázka, co se začne dít teď, když ekonomika prudce padá.
Někdy se problémy kumulují – například zavřené obchody se závazky z dluhopisů. Těžkým obdobím si podle zdrojů z trhu bude muset projít například investiční skupina C2H byznysmena Michala Mičky. Pod C2H spadají značky Pietro Filipi, Kara Trutnov a Etam, jejichž byznysplán vážně postihlo vládou nařízené uzavření velkých nákupních center.
Do podobné situace se mohou dostat i další majitelé obchodů v nákupních centrech, ať už se jedná o oblečení, boty, či sportovní potřeby. Vládní opatření je postihnou nejvíc ze všech, provoz totiž budou moci obnovit až na konci května. Výpadek tržeb v jejich případě potrvá dva a půl měsíce. Velké zahraniční řetězce typu Marks & Spencer nebo C&A to zvládnou, do potíží se opět dostanou spíše menší řetězce s českými majiteli.
Ne každý může rozhazovat
Pokud vám není jasné, proč jsme v prvním odstavci jmenovali tři muže, kteří se k všeobecnému honu nepřipojí, zde je vysvětlení. Česko-slovenská investiční skupina Penta, kterou většinově vlastní Jaroslav Haščák s Markem Dospivou, musí dotovat ztrátové Aero Vodochody a nemá zrovna peněz na rozdávání. Navíc chce u pražského Masarykova nádraží postavit ambiciózní developerský projekt, na který padnou miliardy korun.
Mezi nakupujícími zřejmě nebudou ani skupiny Czechoslovak Group a CE Industries, ovládané Jaroslavem Strnadem a jeho synem Michalem. Záchrana podniku Vítkovice Heavy Machinery (VHM) je vyšla na vysoké stovky milionů korun; navzdory tomu je VHM znovu v insolvenci. Podobně finančně krvácí Jiří Šimáně a jeho Unimex Group při zachraňování společnosti Smartwings. Tu už vloni vážně zasáhlo vynucené uzemnění letadel typu Boeing 737 MAX.
Ostatní jsou podle informací z trhu na nákupy připraveni. „Významně se zvýšila aktivita investorů, kteří jsou připraveni kupovat. Vědí, že ještě není ta správná doba, ale chtějí být připraveni,“ uvedl Rehberger. „Diskutujeme jak s potenciálními klienty, kteří chtějí prodat, tak se zájemci o investice. V tuto chvíli je to především o strategii jednotlivých situací,“ zmínil Petr Kováč, partner oddělení transakčního poradenství v EY.
Podobně hovoří i oslovené banky. „Zájem mírně roste. Také máme informace, že někteří klienti se poohlížejí po možných nákupech,“ uvedla manažerka Firemního financování v Komerční bance Dita Pasquierová. „Každá krize je pro řadu firem zároveň příležitostí. Celá řada z nich má velmi dobré kapitálové zázemí a lze očekávat, že dané situace využijí. Jako banka jsme připraveni takové transakce podpořit,“ dodává ředitel Akvizičního financování v ČSOB Ivan Meloun.
Kellner bude spíš stabilizovat
Týdeník Hrot oslovil největší české investiční skupiny, zda plánují v blízké době nakupovat firmy – ať už zdravé, nebo oslabené krizí. Po trhu kolují divoké spekulace o tom, jak mají skupiny PPF a Agrofert „nabito“ a chystají se expandovat. Podle stručných a opatrných odpovědí by však spíše opak měl být pravdou. Investiční skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera například uvedla, že její firmy jsou v komplikované situaci a soustředit se chce především na stabilizaci vlastního byznysu.
Agrofert vlastněný svěřenským fondem premiéra Andreje Babiše uvedl, že „rozhodně neplánuje rozšiřování aktivit mimo své stávající obory působení“. (Což nevylučuje posilování „ve stávajících oborech“.) Část Babišova majetku spravuje fond Hartenberg Capital, který též uvedl, že akvizice teď nejsou prioritou. Fond se údajně soustředí na své současné projekty a jejich opětovné nastartování po uvolnění nouzových opatření.
Ještě méně ochoty cokoli komentovat projevila realitní skupina CPI, kterou kontroluje druhý nejbohatší Čech Radovan Vítek. Přitom podle několika zdrojů týdeníku Hrot by to měl být právě on, kdo si nenechá ujít žádnou lákavou příležitost. Vítek má převzetí firem v potížích dobře natrénované třeba z případu Orco Property Group. Navíc se CPI Group v nedávno vydané výroční zprávě pochlubila, že má volné peníze na akvizice v objemu 1,3 miliardy eur – tedy zhruba 35 miliard korun. Za to už na podzim půjde leccos pořídit.
Slušný balík na nákupy má nachystaný Karel Komárek. Bude však záležet na tom, jak dopadne jeho snaha koupit česká aktiva společnosti innogy za zhruba 25 miliard korun. Finální nabídky měli zájemci předkládat do 20. dubna, termín byl ale přeložen na konec května.
Další z velkých českých hráčů, firemní skupina miliardáře Daniela Křetínského na přímý dotaz odpověděla, že s ohledem na rostoucí rizika – například cenu emisních povolenek – nechce dál expandovat v oboru výroby elektřiny. Chce se však zaměřit na jiné obory, například na maloobchod. Pro připomenutí lze dodat, že Křetínský spolu s Patrikem Tkáčem v minulých letech získali podíly v německém obchodním řetězci Metro a ve francouzském Casinu. Brzy se jistě naskytnou další příležitosti.
David Tramba
Na energetiku se chce podle informací týdeníku Hrot soustředit další z desítky nejbohatších Čechů Pavel Tykač. Pokud se naskytne výhodná investice i z jiného oboru, nebude prý váhat. Podobné choutky má i dlouholetý Tykačův spolupracovník Jan Dienstl. Ten cílí především na nákupy energetických firem, nejen elektráren a tepláren, ale třeba i společností zaměřených na energetické úspory.
Postup do vyšší ligy
Na straně kupujících budou jistě čeští miliardáři, kteří mají ziskové firmy s pravidelnou výplatou dividend, ale i ti, kteří podniky prodali a „sedí“ na stovkách milionů korun. „Čeští a slovenští miliardáři budou určitě figurovat na straně kupujících v mnoha transakcích. Obdobně finanční investoři v podobě private equity fondů jistě najdou příležitosti pro zajímavé obohacení svých portfolií či levné nákupy,“ odhaduje Jaroslav Havel z kanceláře Havel & Partners.
Příkladem úspěšného miliardáře, který se chystá dál posilovat, může být vlastník firmy Vafo Praha Pavel Bouška. Na svém původním byznysu – výrobě krmiva pro psy a kočky – vydělává okolo 600 milionů ročně. Volné peníze používá k odkupu zahraničních konkurentů i k investování do dalších oborů. Jak řekl šéf fúzí a akvizic skupiny Vafo Petr Kříž, ve hře je nyní expanze v oboru prodeje sportovních potřeb a výroby potravin.
V nákupní náladě je také Václav Muchna, majitel brněnské firmy Y Soft, zabývající se řešeními pro tisk. „Blížíme se k momentu, kdy nebude stačit růst jen organicky jako dosud. Na nákupy navíc bude dobrá doba,“ říká Muchna. Prozatím konkrétní cíl ovšem nemá. „Sondujeme trh a díváme se po vhodných možnostech,“ dodává šéf Y Softu. Nemalé ambice má také investiční skupina Portiva brněnské investorky Ivy Šťastné. „V letošním i příštím roce se chystáme k akvizicím souvisejícím s naší investiční strategií. Pro toto období máme vytipováno několik cílů především v segmentu IT služeb, v automotive a v komerčních nemovitostech, jako jsou obchodní centra se silnou zákaznickou bází a v dobrých lokalitách,“ uvedl výkonný ředitel Portivy Pavel Svoreň.
Další brněnská investiční skupina DRFG, kterou většinově vlastní David Rusňák, chce posilovat hlavně ve svých klíčových oborech. Tím prvním jsou nákupní centra, kde prý DRFG v posledních týdnech zaznamenává rostoucí zájem nájemníků na rozšíření prodejních prostor. Vedle Česka chce stavět retailové parky také v Polsku a na Slovensku. Rozšiřovat chce i telekomunikační skupinu Suntel Group – koronavirová krize totiž poukázala na zásadní význam robustního a spolehlivého připojení k internetu.
Nelze také vyloučit, že se na trhu vynoří noví, dosud nepříliš známí byznysmeni s nákupním apetitem. Po minulé krizi využil vhodné doby k expanzi například Pavel Hubáček a během několika let se zařadil mezi čtyřicet nejbohatších Čechů a Slováků. Jeho investiční skupina Unicapital Group plánuje dál růst, vedle energetiky a komerčních nemovitostí se chce nově zaměřit i na nájemní bydlení.
Opakování matka bankrotu
Na závěr lze nastínit dva možné scénáře, jak se bude byznys v Česku dál vyvíjet. Pokud bude pandemie jednorázovou záležitostí, tak některé firmy sice zkrachují a další nuceně změní majitele, ale většina podniků krizi přežije. Kdyby se však měla epidemie opakovat třeba i víckrát do roka, poměry v českém byznysu se mohou dramaticky změnit.
V tomto směru je pesimistou například již zmiňovaný Petr Kříž, šéf fúzí a akvizic ve Vafu Praha. Podle jeho předpovědi může v říjnu či listopadu udeřit koronavirus podruhé. V tu chvíli vypukne panika, protože pokud se epidemie vrátí podruhé, může se vrátit i potřetí, počtvrté. V takovém scénáři začnou vyděšení podnikatelé a byznysmeni prodávat doslova za jakoukoli kladnou cenu.
Opakování epidemie a karantény může rozvrátit dosud zažité fungování firem i celé ekonomiky. „To by znamenalo úplně proměněnou tržní situaci v mnoha sektorech. Můžeme být svědky tragédií, kdy i doposud zdravé a agilní firmy nedokážou zrekonstruovat ani největší mistři oboru,“ varuje hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň.