Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.
Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.
Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.
Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.
Moskva trestá Washington za ekonomické sankce tím, že zakázala vývoz ruského obohaceného paliva do Spojených států. Americké jaderné elektrárny ale mají dostatečné zásoby, takže se to zatím na ceně paliva neprojevilo.
Moskva trestá Washington za ekonomické sankce tím, že zakázala vývoz ruského obohaceného paliva do Spojených států. Americké jaderné elektrárny ale mají dostatečné zásoby, takže se to zatím na ceně paliva neprojevilo.
Polostátní ČEZ plánuje do roku 2030 nahradit uhlí v teplárenství zemním plynem a biomasou. V dalším kroku se chystá přebudovat plynárenskou infrastrukturu pro distribuci ekologicky vyráběného zeleného vodíku.
Když koncem srpna energetický obr ČEZ dokončil převzetí většinového podílu v největším tuzemském distributorovi plynu GasNet, šlo o jednu z jeho nejvýznamnějších akvizic za hodně dlouhou dobu. Strategickým tahem se polostátní firma naplno přihlásila k podpoře přechodu teplárenství od uhelné energetiky k zemnímu plynu a vodíku. „Akvizice GasNetu nám umožní dále postoupit v transformaci ČEZ i modernizaci české energetiky,“ komentoval obchod generální ředitel energetické společnosti Daniel Beneš.
ČEZ chce v teplárenství přejít z uhlí na plyn a biomasu nejpozději do roku 2030 a následně počítá i s přebudováním plynárenské infrastruktury na distribuci ekologičtěji vyráběného takzvaného zeleného vodíku. Nyní už je jasné, kdo u toho bude hrát stěžejní roli z pozice CEO GasNetu. Do křesla šéfa firmy nastoupil Andrzej Martynek, zkušený manažer, jenž předtím v ČEZ dlouho vedl útvar Fúzí a akvizic.
„GasNet je společnost, která se bude významně podílet na transformaci české energetiky, a mým hlavním úkolem je společně s celým jejím vedením a našimi zaměstnanci tuto transformaci umožnit,“ řekl Martynek pro Hrot.
„Česko odchází od uhlí, s tím významně poroste úloha plynu jak při výrobě elektřiny, tak v teplárenství. Zejména v dodávkách tepla je v tuhle chvíli plyn nenahraditelný. Část zdrojů bude v budoucnu sice využívat biomasu, ale hlavním zdrojem pro dodávky českého tepla zůstane plyn,“ doplnil.
Podle Martynka je potěšující, že se Evropa během energetické krize poučila a významně diverzifikuje dodávky, takže nebude závislá na jednom dodavateli. „Vznikají nové LNG terminály, zasmluvňujeme nové dodavatelské země, a tím posilujeme naši energetickou bezpečnost,“ uvedl pro Hrot.
Martynek vystudoval právnickou fakultu na Karlově univerzitě. S útvarem Fúzí a akvizic v ČEZ byl spojený dlouhou dobu. Ještě před tím, než se stal jeho šéfem, byl například účasten při akvizicích projektů v Polsku a Rumunsku.
„Do budoucna nás samozřejmě čeká přechod na bezemisní plyny, jako je například vodík, a my v GasNetu už na to naši soustavu testujeme. Ale minimálně v příštích deseti letech zůstane hlavním zdrojem pro výrobu tepla v Česku zemní plyn. Je to pro plynárenství zásadní doba a jsem moc rád, že u tak velké změny mohu být,“ uzavřel nový CEO tuzemského distributora plynu.
