Tip na výlet: po stopách Karla IV., kolem spící panny až ke vchodu do pekla
Vážení čtenáři, rádi bychom vám zpříjemnili léto zajímavými tipy na výlety do různých koutů republiky. Dnes jsme pro vás ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR vybrali okolí Novozámeckého rybníka v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj.
Rozsáhlý rybník byl založen za vlády Karla IV., dnes patří k nejstarším přírodním rezervacím v zemi. | Shutterstock.com
Novozámecký rybník, který leží asi sedm kilometrů na jih od České Lípy, patří k nejstarším rezervacím v České republice. Původní rozloha rybníka dosahovala kolem tří set hektarů, a předčila tak sousední Velký rybník (Máchovo jezero). V 19. století ale byla hladina rybníka snížena a dnes je vodní plocha obklopena velkým rákosovým polem. Jde o vůbec největší plochu porostlou rákosem v zemi.
Mokřady rybníka jsou natolik výjimečné, že si společně s nedalekým Břehyňským rybníkem vysloužily v roce 1990 zápis do světového seznamu mokřadů chráněných Ramsarskou úmluvou. Přibližně čtrnáctikilometrový nenáročný výlet si můžete zpestřit výstupem na dva vrcholky s pěknými výhledy do okolí nebo pozorováním vodních ptáků ze dvou ptačích pozorovatelen. Když se vyhnete oběma výstupům, celou trasu můžete absolvovat také na kole.
Stopa Karla IV.
Hned vedle výpusti Novozámeckého rybníka je stavba, která stojí za pozornost. Je to takzvaná bašta, jež sloužila k bydlení správce rybníka – baštýře. Díky tomu nemusel správce chodit daleko, práci měl vlastně doma, respektive pod oknem. Měl tak všechno pohodlně pod dohledem a výšku hladiny mohl měnit podle aktuální potřeby.
Rybník byl založen v době Karla IV. a ve 14. století byla ve skále rovněž vytesána takzvaná Novozámecká průrva, která odvádí z rybníka vodu. Je dlouhá 175 metrů, hluboká čtrnáct metrů a šířka dosahuje sedmi metrů. Nahlédnout do ní můžete z lávky na výpusti rybníka.
Původní obydlí správce rybníka – bašta – stojí hned nad vodou.
foto Pavlína Šámalová
Průrva je začátkem Robečského potoka, zatímco Bobří a Mlýnský potok rybník napájejí. Za vlády Karla IV. byl v pískovcové skále vysekán hluboký kanál, jímž proudí voda z Bobřího potoka do Novozámeckého rybníka. Tento kanál, nazývající se Mnichovská průrva, překlenuje most s hlavní silnicí do České Lípy.
Hned ze dvou míst se také můžete potěšit pohledem na vodní hladinu s mnoha druhy ptáků.
Pro turisty jsou na břehu rybníka otevřené dvě ptačí pozorovatelny.
foto Pavlína Šámalová
Na území rezervace jich bylo pozorováno více než dvě stě, z nichž mnohé patří mezi ohrožené druhy. Jedna pozorovatelna stojí nedaleko rybářské bašty a druhá na protějším břehu rybníka. Ta je navíc vyvýšená, a poskytuje tak výhled skoro jako z ptačí perspektivy. Vedle svačiny se proto vyplatí přibalit si na výlet k Novozámeckému rybníku také dalekohled. Pozorování ptáků pak pro vás bude úplně jiný zážitek.
Jedním z mnoha druhů ptáků obývajících okolí Novozámeckého rybníka je majestátní jeřáb popelavý. Nejen pro jeho velikost, ale také kvůli nezaměnitelným zvukovým projevům si ho každý dobře zapamatuje. Během hnízdění jsou jindy hluční jeřábi nenápadní a ukrývají se v rákosinách. Nejsou vidět ani z ptačích pozorovatelen. Hnízdění je hodně náročné období pro všechna zvířata, k vyvedení mláďat proto potřebují dostatek klidu. O jeřábech to platí dvojnásob.
V okolí rybníka žije více než dvě stě druhů ptactva včetně jeřába popelavého.
foto Jiří Neudert
Kromě vzácného ptactva se zde vyskytují také chránění obojživelníci, jako je ropucha krátkonohá nebo blatnice skvrnitá. Žije tu i vydra říční a na březích veverka obecná. Speciální průzkum prokázal rovněž výskyt asi 800 druhů brouků včetně 170 střevlíkovitých. Tím se jen potvrzuje výjimečnost a zachovalost zdejší chráněné oblasti.
Čertův vrch
Pokud se rozhodnete pro strmý výstup na nedalekou Lysou skálu, čeká na vás kruhový výhled do širokého okolí. Nejdříve ale ve spodních partiích projdete působivým dubohabrovým lesem, ve kterém můžete zahlédnout kupříkladu lilii zlatohlavou, což je jeden z mála zástupců rodu lilie v Česku. Tato vytrvalá bylina roste právě i ve světlých lesích a dorůstá výšky až 150 centimetrů. Výše položená nezalesněná skalní část díky svým podmínkám hostí zase mnoho druhů teplomilných rostlin, třeba netřesky nebo nejrůznější trsy travin.
Lysé skále se říká také Spící panna nebo Čertův vrch.
foto Pavlína Šámalová
Tato čedičová skála má vlastně několik názvů. Některé zdroje ji pojmenovávají Spící panna. Skála skutečně především při pohledu z větší dálky připomíná bohatě nakadeřenou hlavu spící dívky, která má obličej směrem k obloze. Dokonce existuje pověst, že zkamenělá dívka se měla vdát za ďábla. Ostatně skále se také někdy říká Čertův vrch. Podle pověsti tady v bouřích tančili čerti a nacházel se zde i vchod do pekla.
