V Německu se vede velká debata o tom, jak energeticky „přežít“ éru po konci posledních jaderných elektráren, jež budou od příštího roku minulostí. Zelený superministr hospodářství, energetiky a ochrany klimatu Robert Habeck výrazně ovlivní, jak bude v následujících letech vypadat německá ekonomika, se kterou je zásadně provázané i české hospodářství.

Ministr v době krize mezi Ruskem, EU a NATO navíc varuje před přílišnou závislostí na ruském plynu, jež je „posledním“ fosilním zdrojem, který chce Německo i nadále ve velkém využívat. I když se zemní plyn objevil v zelené taxonomii investic Evropské komise, má řadu omezení. Například nové plynové elektrárny budou považovány za udržitelnou investici, ale musí nejpozději do roku 2035 přejít na udržitelný plyn, což znamená zelený vodík. A toho bude zřejmě v německé ekonomice nedostatek. To si uvědomuje i zelený politik.

„Pokud nechceme zaplnit pět nebo deset procent rozlohy země větrnými turbínami – také si myslím, že je to absurdní –, potřebujeme dovoz vodíku,“ připustil Habeck před německými novináři.

Plyn na třináct let

Jinými slovy, fosilní plyn bude podle Habecka největší evropská ekonomika spalovat „jen“ třináct let. Německá vláda považuje zemní plyn za překlenovací technologii, než se podaří nahradit v plné míře jaderné a uhelné zdroje. 

Mělo by dojít rovněž na import vodíku vyrobeného z obnovitelné energie a vody. „Proč by Německo nemohlo s energií obchodovat i s jinými zeměmi?“ nadhodil zelený vicekancléř. Vzbudil tím údiv, protože až dosud kabinet v Berlíně zastával politiku masivního budování obnovitelných zdrojů, zejména větrných turbín na souši i na moři. 

V případě importu vodíku by se Německo nemělo dostat do stejné závislosti, jako je tomu v případě ruského plynu. Osmdesátimilionová země je na ruském plynu závislá z více než 55 procent. Dodávky z Ruska se navíc v posledních deseti letech zvýšily o patnáct procentních bodů, což souvisí se spuštěním první části plynovodu Nord Stream. 

„Rusko by bylo vítaným partnerem, který by nám také dodával vodík nebo obnovitelnou energii, ale není to jediná země,“ vysvětlil zástupce německé vlády. Neopomenul kritizovat ani současný systém těžby a dovozu ropy z řady zemí, jež jsou náchylné na korupci a zneužití moci. Právě přechod na obnovitelné zdroje má tato geopolitická rizika výrazně snížit. 

Kritika jádra

Habeck si neodpustil kritiku Francie a její podpory jaderné energetiky, což vnímá jako krok zpět. „To, co Francie v tuto chvíli dělá, je plánované hospodářství, dodávky energie staromódního průmyslu,“ vzkázal do Paříže.

Většina francouzských kandidátů na nového prezidenta chce rozvíjet francouzský jaderný sektor, Emmanuel Macron sází na vývoj a výrobu i malých modulárních reaktorů. Habeck tvrdí, že francouzský průmysl s jaderným sektorem konkurenční výhodu nezíská, protože stavba nových reaktorů se bude neúměrně protahovat a s tím také prodražovat. Německo už v roce 2030 na tom bude lépe, protože bude rozvíjet obnovitelné zdroje, míní. 

Macron oznámil, že jeho země postaví šest až čtrnáct nových jaderných bloků. V Německu tato atomová ofenziva vyvolává zděšení u řady odpůrců jádra. I když nový předseda CDU Friedrich Merz připustil, že by se o jádru mělo v Německu i nadále diskutovat bez předsudků. Cíle německé vlády v oblasti budování obnovitelných zdrojů považuje za iluzorní. Němečtí odborníci by se měli podílet na výzkumu jaderné fúze i malých modulárních reaktorů.