Zastánce obnovitelných zdrojů tato zpráva spíše vyděsila. Jaderná energetika nemá skončit na „smetišti dějin“, ale naopak. Má být stabilní součástí energetického mixu budoucnosti. Jejím hlavním plusem je uhlíková neutralita.

Dánská firma Seaborg Technologies totiž nabízí koncept, který má vhodně doplňovat solární a větrnou energii na špatně dostupných místech. Minireaktory, jež budou umístěny na lodích. Měly by nabízet levnější energii než uhelné elektrárny i v zemích, které jsou málo rozvinuté. Zakladatelé firmy slibují, že by to mohlo být už okolo roku 2025. 

Malé reaktory mají být využity hlavně tam, kde není dostatečná infrastruktura pro navyšování kapacit z obnovitelných zdrojů energie. Proto se tam k výrobě elektřiny spaluje uhlí, plyn nebo nafta. Firma plánuje, že lodě mohou mít na palubě umístěny jeden až tři kontejnery s reaktorem s radioaktivním palivem v podobě roztavené soli. Jejich instalovaný výkon by se mohl pohybovat od 100 MW až po šestinásobek, podle počtu reaktorů umístěných v kontejnerech na palubě. 

Seaborg Technologies

Ředitel společnosti Troels Schönfeldt slíbil, že minireaktor bude hotov do dvou let. Produkce elektřiny pak vyjde levněji než z uhlí. Firma od investorů získala přes 20 milionů eur (přes půl miliardy korun), včetně podpory od dánského miliardáře Anderse Holcha Povlsena, jenž je také největším soukromým vlastníkem půdy ve Skotsku.

Plovoucí reaktory na 24 let

Přijímání objednávek na „jaderné čluny“ má začít od roku 2022. Stavět se budou v jihokorejských loděnicích. Životnost plovoucích reaktorů je naplánována na 24 let. Dánská společnost zdůraznila, že takové řešení pomůže v chudých zemích vybudovat dostatečné energetické kapacity pro výrobu pitné vody nebo produkci vodíku. 

Růst poptávky po energiích v rozvíjejících se ekonomikách je podle Schönfeldta ohromující, a proto věří tomuto řešení, které považuje za klimaticky nejlepší. Mezinárodní energetická agentura varovala, že růst poptávky po elektřině bude rychlejší než růst produkce z obnovitelných zdrojů. 

Jádro na mořích není ničím novým, dosud se ale používalo hlavně ve vojenském sektoru – na ponorkách, případně na ledoborcích. Jako komerční zdroj energie pro pevninu jej prvně využilo Rusko na lodi Akademik Lomonosov. Jadernou energii dodává na Čukotce v přístavu Pevek od prosince 2019. Její instalovaný výkon je 70 MW.

Odborník na jadernou energetiku Chris Gadomski z Bloomberg New Energy Finance míní, že plán výroby komerčních plovoucích reaktorů dává smysl, existují ale obavy kvůli bezpečnosti takových zdrojů. Například v oblastech, kde hrozí tsunami. To je i případ zemí jako Indonésie nebo Filipíny, které spalují velké množství uhlí a mohly by jej nahradit jádrem. 

Spolehlivý recept na katastrofu

Expert na jadernou bezpečnost ze společnosti Greenpeace Jan Haverkamp je ale tímto plánem zaskočen. Podle něj se jedná o spolehlivý recept na jadernou katastrofu. Plovoucí elektrárny disponují veškerými riziky, jež mohou vzniknout u tradiční jaderné elektrárny. Navíc se přesunou na nestabilní moře. Kromě živelní katastrofy může dojít i ke srážce s jinou lodí.

Dánský šéf firmy katastrofické scénáře, jež lodě s reaktory přirovnávají k plovoucímu Černobylu, zásadně odmítá. Reaktor je vyvíjen tak, aby byl co nejbezpečnější. K potenciálnímu úniku radioaktivity by u něj nemělo vůbec dojít. Jaderné palivo se má v případě černého scénáře přeskupit do pevného stavu, aby nemohlo dojít k zamoření mimo kontejner. 

Vývojem malých modulárních reaktorů se zabývá řada firem i výzkumných pracovišť po celém světě. Jedním z nich je i český projekt reaktoru Energy Well v Řeži. Jeho výkon by měl být 20 MW. 

Koncept je postaven právě na myšlence, že se může použít v odlehlých oblastech, kde není dostupný jiný zdroj energie. Menší reaktory by se mohly v rámci Česka použít i na místech bývalých uhelných elektráren, jež se postupně odstavují.

Americká firma Westinghouse pracuje na vývoji mikroreaktoru o výkonu 5 MW s názvem eVinci. Vejde se na kamion a v případě potřeby má být zprovozněn do 30 dní.