Dvanáct nosorožců na deset minut zavěšených vzhůru nohama může znít jako hloupý vtip, ale přesně to bylo předmětem výzkumů Robina Radcliffa, veterináře z Cornellovy univerzity, a jeho kolegů v Namibii. Chtěli zjistit, zda letecký transport nosorožců zavěšených za nohy hlavou dolů pod helikoptérou neohrožuje jejich zdraví. Ve spolupráci se zástupci namibijského ministerstva životního prostředí uspali dvanáct nosorožců, zavěsili je na jeřáb vzhůru nohama a sledovali reakci jejich srdce a plic. Došli k závěru, že tento způsob přepravy nosorožci snášejí velmi dobře, a je pro ně dokonce lepší než je položit na bok, kdy se v jedné části plic hromadí více krve a také kvůli vysoké hmotnosti trpí jejich svaly. Vzhůru nohama jsou plíce zatěžovány rovnoměrně a nedochází ani k poškození svalů.

Název cen „Ig Nobel“ je odvozen od jména fiktivního bratra slavného Alfreda Nobela – Ignáce (Ignatia). Zároveň je to i slovní hříčka – stejně vyslovovaný anglický výraz ignoble znamená „nízký“, „pokleslý“ či „opovrženíhodný“.

„Když jsem poprvé slyšel o Ig Nobelech, nebyl jsem si jistý, jestli je to pro náš výzkum dobré, nebo špatné znamení. Teď si ale myslím, že díky tomuto ocenění může více lidí pochopit, že se snažíme zachránit tato úžasná zvířata, která s námi žijí zde, na planetě Zemi,“ shrnul Radcliffe hlavní smysl Ig Nobelových cen.

Tyto ceny již od roku 1991 uděluje časopis Annals of Improbable Research a komise je složena z nositelů skutečných Nobelových cen. Původní definice ocenění byla „za objevy, které nemohou nebo by neměly být opakovány“, později ale organizátoři definici pozměnili na „objevy, které mají lidi nejdříve rozesmát a poté je donutit se zamyslet“, s cílem poukázat na to, že i na první pohled absurdní výzkumy mohou přinést užitečné poznatky.

Čeští Ig nobelisté

Své laureáty má i Česko. V roce 2014 Ig Nobelovu cenu získali Jaroslav Flegr, Jan Havlíček a Jitka Hanušová-Lindová spolu s dalšími zahraničními kolegy za výzkum toxoplazmózy. Konkrétně se zabývali otázkou, zda vlastnictví koček ohrožuje duševní zdraví. Ve stejném roce byl oceněn i tým Hynka Burdy, a to za výzkum magnetorecepce živočichů, kdy sledoval, jakým směrem močí psi a zda si u toho všímají magnetického pole Země.

V letošním roce Česká republika spolu s Francií, Švýcarskem, Austrálií a Rakouskem obdržela cenu za ekonomii. Mezinárodní tým vědců ve studii, kterou vedl Francouz Pavlo Blavatskyy, zjistil, že obezita politických vůdců v postsovětských státech je přímo úměrná míře korupce v jejich zemích.

O tom, že hranice mezi absurdním a průlomovým výzkumem může být velmi tenká, svědčí i fakt, že vědec Andre Geim v roce 2000 získal humoristickou Ig Nobelovu cenu za výzkum „levitujících“ žab a roce 2010 skutečnou Nobelovu cenu za objev grafenu.

„Ig Nobelova cena není za špatný výzkum, ale za vtipné a překvapivé objevy, které něčím zaujmou,“ míní Pavel Jungwirth, vědec a předseda Učené společnosti ČR. „Já si dokonce myslím, že jsme s našimi výzkumy o tom, že těžká voda je sladká, potenciálními laureáty. A kdybych Ig Nobelovku získal, byl bych na to náležitě pyšný.“

Výběr oceněných objevů v 31. ročníku Ig Nobelových cen

VOUSEM PROTI FACKÁM

Cenu za mír letos obdrželi američtí badatelé, kteří se zabývali hypotézou, že lidem na obličeji vyrostly vousy proto, aby je chránily před ranami. Podle závěrů studie může plnovous absorbovat téměř čtyřicet procent nárazu při úderu do obličeje.

ORGASMEM PROTI UCPANÉMU NOSU

Laureáti ceny za lékařství zase dokázali, že sex, který končí orgasmem, je až hodinu poté stejně účinný na zmírnění otoku nosní sliznice a zprůchodnění dýchacích cest jako tradiční nosní spreje.

ZÁPACH V KINĚ

Ocenění za chemii si odnesl výzkum vzduchu v kinosálech. Mezinárodní tým provedl chemickou analýzu ovzduší v kinech a zjistil, že těkavé organické sloučeniny vylučované diváky jsou spolehlivým ukazatelem množství násilí, sexu a sprostých slov obsažených ve filmu, který diváci sledují.

ŽVÝKAČKY Z ULICE

V kategorii ekologie byla oceněna studie z odborného časopisu Scientific Reports, která v několika zemích zkoumala bakterie ve žvýkačkách přilepených na chodnících. Studie přináší zajímavé poznatky pro řadu oborů od forenzní medicíny až po kontrolu šíření nakažlivých nemocí.

POROZUMĚNÍ ŘEČI KOČEK

Cenu za biologii si odnesl švédský tým za pilotní studii a analýzu vztahu koček s člověkem. Vědci po několik let analyzovali zvukové projevy domestikovaných koček – jejich mňoukání, mumlání, syčení, vrčení a mnohé další variace – a to, jak tyto zvuky lidé interpretují.

PROČ DO SEBE VRÁŽÍME

Kinetickou cenu získala skupina vědců studujících, proč se chodci někdy srážejí s jinými chodci. Výzkumníci v sérii experimentů analyzovali skupiny chodců a zjistili, že většina lidí předvídá jednání ostatních, ale ti, kteří se dívají do telefonu, chodí pomaleji a méně se přizpůsobují ostatním ve skupině, a tak častěji dochází ke srážkám.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.