Poptávka po kovech vzácných zemin rychle roste v souvislosti se zaváděním nových technologií v energetice a dopravě. Na evropském území se ale netěží a musí se dovážet z Číny. Norská společnost Rare Earths Norway nyní oznámila, že našla největší evropské naleziště těchto vysoce ceněných prvků.

Generální ředitel společnosti Alf Reistad pro web americké televize CNBC prohlásil, že tento objev znamená „velký milník“, který bude mít dopad nejen na norskou ekonomiku, ale také pro celou Evropu, protože se tím sníží závislost na čínských importech.

Naleziště na jihovýchodě Norska má obsahovat 8,8 milionu metrických tun oxidů kovů vzácných zemin a mělo by zajistit finanční návratnost těžby. Kovy se používají především při výrobě elektromobilů a větrných turbín.

„Je důležité uvést, že v Evropě v současnosti neprobíhá žádná těžba prvků vzácných zemin,“ zdůraznil Reistad. Nová těžba by měla severské zemi zajistit výsadní postavení v dodávkách kritických surovin pro evropský průmysl.

Společnost Rare Earths Norway dodala, že bude pokračovat v průzkumu lokality Fen Carbonatite Complex, která vznikla před 580 miliony lety díky působení vulkanické činnosti. S těžbou chce začít do konce dekády.

Evropská unie si už vytkla cíl, že do roku 2030 má minimálně deset procent poptávky po prvcích kovů vzácných zemin pocházet z evropských zdrojů. Většina těchto kovů se nyní těží v největší asijské ekonomice, jedná se zhruba o sedmdesát procent veškeré těžby na světě. Čína navíc dominuje zpracování těchto rud s podílem přesahujícím devadesát procent.

Prvky vzácných zemin je skupina sedmnácti prvků, kterou tvoří skandium, yttrium a všechny lanthanoidy. Tyto prvky se nevyskytují vzácně, ale spíše rozptýleně. Získání vzácných zemin v použitelné čistotě vyžaduje zpracování obrovského množství surové rudy s velkými náklady.